Krásná kapitola. Tonksová je boží. *Včera večer jsem se proměnila v ředitele, dívala se na sebe do zrcadla a půl hodiny se zdravila Ahoj, Albusi, ale nevím, jestli to pomohlo…“* mě dostalo.
Severus je divný. Očekávat, že naprosto nezkušený patnáctiletý kluk bude iniciovat nějaké důvěrnosti je hloupost. On je ten zkušenější, měl by ho učit nejen lektvary. Chyba je nejspíš v nedostatečné komunikaci mezi nimi.
Osobně doufám, že má Harry jen nějakou střevní chřipku. Těhotenství by v jeho věku a stavu nebylo nejideálnější a dost by zkomplikovalo celou situaci. Krásná povídka, díky.