Však já nepopírám, že se dá napsat dobrá povídka o mučení/znásilnění z Voldemortova pohledu - ovšem pozor, taková povídka vůbec nemusí zatemňovat podstatu mučení/znásilnění, o což mi jde. A jistě jde napsat parodie nebo něco podobného s nacistou jako kladným hrdinou, ale kdyby někdo napsal vážně míněný román o tom, že to Hitler myslel dobře a že ty plynové komory byly vlastně skvělý nápad, byl by nepochybně obviněn z podpory nacismu/rasismu atd. a v tom případě (pokud by nebyl duševně chorý) by to dle mého názoru bylo zcela oprávněné, už jen z minimální úcty k miliónům obětem. Ve FF většinou ovšem nejde o tak drastické věci (už vzhledem k fikčnímu světu), ale přesto mnohé povídky prozrazují přinejmenším nevkus a necitlivost.
Za takové, jak už jsem uvedla, považuji zejména s ohledem na podstatu znásilnění a na mnohé jeho oběti např. vážně míněné povídky určitého typu (např. Lucius zatouží po nevinném Harrym a opakovaně ho znásilňuje tak dlouho, až se mu to začne líbit, odpustí Luciusovi a žijí spolu šťastně až do smrti).
Není pravda, že literatura nemá na člověka žádný vliv, osobně mě nesporně ovlivnilo mnohé, co jsem četla. A jsem přesvěčená, že pokud by méně empatický a zkušený čtenář přečetl více takových povídek, může ho to svým způsobem nebo alespoň podvědomě ovlivnit - např. směrem k jistému zlehčování a bagatelizování závažného zločinu znásilnění.