Aha, taky bych mohla číst všechny příspěvky, že ano... Takže tady už si mi na otázku odpověděla.
Vidíš to, já bych vůbec povídku "Ostré jako sluneční světlo" neoznačila za povídku pohybující se na hraně čehokoliv. Připouštím ale že moje mantinely toho, co v povídce snesu, jsou tak vysoko, že jsem k nim zatím nedosáhla u žádné přečtené ani napsané povídky. Alespoň jsme nikdy nepocítila nějaké lupnutí v hrudi a hlas říkající mi, že tohle už v povídce nikdy nechci číst.
Tedy vlastně pocítila, ale netýkalo se to násilí nebo kontroverzních témat, nýbrž přesného opaku. :-D