Když už jsi mě zmiňovala, budu se muset vyjádřit... :-) Nečekej nějaký zázračný rozbor hlubokých myšlenek, na to (a na tebe :-) ) nemám :-)
Asi jsem se ve svém příspěvku vyjádřila moc tvrdě nebo přímočaře.. Každopádně to tady vyvolalo zmínku o cenzuře, k tomu souhlasím se všemi, co jsou pro ne, většina mých oblíbených děl by šla asi do kytiček a to by mě mrzelo :-)
Provokuješ mě s návrhem, že mi věnuješ svou vlastní povídku... Budu muset mrknout na něco od tebe, už je to doba, co jsem tvé povídky četla a tak nevím, kde přesně se pohybuješ.. (Zmiňovali tu Malfoye a já jsem spíš na Snapea, klasická nudná fanynka) Ale podle toho, co jsi psala, mohla by ta povídka být zajímavá. Popravdě, já mám kontroverzní témata také ráda, do určité míry, jak je asi vidět. Naprosto chápu, že v tebou popsané situaci bude mít asi každý člověk jiný pohled na věc. Dokud povídka nebude končit šťastným Harrym a Voldemortem (případně jedním ze Smrtijedů, kteří se za účelem pobavení účastnili mučení) vrkajícími spolu jako hrdličky, popřípadě Harrym zbožně vzhlížejícím na Voldemorta zpod jeho nohou, a povídka bude mít alespoň nějakou kvalitu, bude v ní něco například dějového, co budu moct ocenit atd., zřejmě si ji přečtu ráda. Pokud v ní bude ještě něco jiného než ztvárnění pohledu různých lidí na stejnou věc, zřejmě se k ní i vrátím. Pokud ne, prostě si ji asi nepřečtu, nedočtu nebo neokomentuju (pokud mě nezvedne ze židle, ale to bys musela být vážně záměrně nechutná - na má měřítka :-D) a to tě asi bolet nebude, proč by mělo. Jenom prosím, jestli mi ji opravdu napíšeš, můžeš mi ji dát před zveřejněním přečíst? :-D
Co se týče ostatních věcí, na rozdíl od Bellandy si myslím, že náš mozek se dá oblbnout hrozně snadno, takže myšlenka, že já budu ta šťastná a díla, která čtu, na mě nebudou mít větší vliv, mě nijak neuklidňuje (ale, vím, sama si vybírám, co čtu). Taky souhlasím s Lanevrou v tom, že nám většinou nevadí taková ta skrytá nemorálnost (vraždění ve filmech, když nejde o hlavní postavy, a povídky, kterým tady říkáte "na hraně", protože mají odůvodněné motivy a happy end). A svatouškovsky se rozčilujeme, když jsou věci popsány realisticky a morbidně. Takhle lidé budou reagovat asi vždycky. Já sama nechci, aby se mi hranice posouvaly někam do nekonečna, ale zároveň jsem zvědavá a tahle témata mě prostě baví. Mezi povídky, které jsou na mě moc, patří u čtenářů populární Trilogie od StarrCrossed překládaná Adelaine. Uznávám, že napsaná je skěle a je v tom hodně talentu. Ale prostě se nedokážu srovnat s tím, jak Brumbál se Snapeem Harryho využívají, bez výčitek znásilňují jeho mysl a Snape si ho naprosto neváží, užívá si jeho mučení atd. a jak jsem nahlédla v originálu do konce, Harry svého věznitele bude hledat, protože se do něj samozřejmě zamiloval. Případně u povídky Blackův dědic je na mě moc scéna, kdy Voldemort vyplení zajaté ženě mysl, tak že se z toho prostě zcvokne, vše je nádherně realisticky popsáno, v podstatě to má Harryho pobouřit, což se také stane, ale přesto mu to Harry zřejmě odpustí a nadále k němu cítí přitažlivost.
Docela mě mrzí, že jsem se nakonec dostala k takhle konkrétnímu vyjádření, protože to zřejmě zase vyvolá negativní reakce, a já nechci nikoho urážet. Tady jde prostě o to, kdo má kde strop, jenže... Vím, že ty tyhle povídky vyhledáváš a líbí se ti (Lanevra :-)), já se s nimi srovnat nedokážu, a jedinou možností je prostě je nečíst. Jsem moc ráda za vyjádření Rocii, musím s tebou souhlasit asi ve všem :-)
PS: Lanevro, nebuď na mě v odpovědi moc tvrdá, nebo si odradíš komentátora a oponenta, co to nemyslí zle, a taky jen rád přemýšlí nad argumenty :-)