Snažila jsem se to sem dát a nějak se to nezjevuje, tak doufám, že to tu nebude dvakrát. Kdyžtak to prostě smaž.
Já v tomto názoru na FFD hodně souhlasím s belldandy.
Mně ještě k FF deníku napadá také to, že mnoho lidí (a převážně to nejsou autoři), používají FFD jako čtenářský deník. Vzhledem k tomu, kolik je na netu FF, není problém zapomenout, že jsme to či ono už četli. Je pravda, že v některých komentářích jsem narazila na slova typu: "označuji si to, abych pro příště věděla..." a v tu ránu nás ani nenapadne, že si to může přečíst i autor.
Jasný, i já teda musím zdůraznit, že se mi nelíbí popisky u hodnocení. Popisky u 0-3 na mě rozhodně nepůsobí kladně, přestože ty samotné známky (2 a 3) kladně rozhodně vnímám. Nebudu říkat, že jsem nenapsala a nenapíšu ošklivej komentář, protože to bych stoprocentně kecala, a nejsem na ně hrdá, jenže... zaprvé zjišťuji, že i teď se nechávám strhnout silou okamžiku a nepřemýšlím objektivně, zadruhé mi dlouho trvalo, než jsem si uvědomila, že autor je vždy přítomen, zatřetí se snažím rozlišovat mezi českou a zahraniční povídkou, protože mám za to, že překladatel kritiku díla snáší daleko lépe.
Jen bych Ti k tomu chtěla říct, Rocio, že chápu, ale nesdílím Tvůj názor držet se stranou. Lidé jako Ty, kteří si uvědomují a mají na paměti při psaní komentáře dopad na autora/ku, jsou zrovna na FFdeníku potřební jako sůl. Hodnotících lidí je tam málo a ještě méně jich je komentujících. Chceš-li, aby to splňovalo i účel jako poradna pro začínající i nezačínající autory, je nejlépe to udělat zevnitř, protože věřím, že se pár lidí chytne. Hodně lidí reaguje na to, co napsal v komentáři někdo před nimi, a tak to i autor může vzít jako "diskuzi" čtenářů. Nehledě na to, že čím více názorů, tím je to objektivnější, může to i zmírnit dopad nějakého vyloženě hnusného komentáře...
Jde napsat knihu tak, abychom fandili zápornému hrdinovi - viz třeba Den pro Šakala. Je to masový vrah a bezcitný zabiják, čehož jsem si po celou dobu byla plně vědoma, a po celou tu dobu jsem mu ale fandila a nesnášela jsem toho policistu, který ho pronásledoval a dopadl. Jde přesně o to, z jakého pohledu to píšeš. Šla by napsat i kniha, kde by se z Hitlera dal udělat hlavní hrdina a já věřím, že někteří lidé z jeho doby ho za něj klidně i považovali. Vražda na tyranu není zločin, ale kdo má právo říct, kdo je tyran? A nesmíš zapomínat, že slova jsou neskutečně mocná zbraň a psychika relativně snadno ovlivnitelná. (Ano, Hitler byl zrůda, subjektivně i objektivně, ale to neznamená, že ho někteří nemilovali a že by člověk, který si dokáže pohrát se slovy, z něj nedokázal alespoň v románu udělat kladného hrdinu).
Znásilnění... ano, ff má tendenci bagatelizovat znásilnění i psychické a fyzické týrání a v mnoha povídkách je to prostě nesmysl. Příklad třeba trilogie od Enahmy - Šťastné dny v pekle. Nevím, jestli jste někdy zkoušeli nejíst, ale zaručuju vám, že už po pěti dnech bez jídla, s minimem vody a krevní ztrátou, ten člověk už nevstane. A oni po šestnácti dnech utečou...(Stejně tak se bagatelizuje zločinnost a krutost Voldemorta. Stejně tak účinnost kletby Crucio. Když je to ta nejhorší možná bolest, jak je možné, že po ní někdo vstane?) Jenže... co se týče chování, tak týraní lidé mají tendence se chovat pro nás nepochopitelně. Dítě týrané matkou by pro její úsměv vraždilo, ač zvláště v pozdějších letech ví, že chování jeho matky je špatný, zlý a hnusný, stejně na ni nedá dopustit. Stockholmský syndrom - stačí párkrát projevená laskavost od lidí, kteří vás mučili a znásilnili, a neprozradíte je, některé případy skončili dokonce i manželstvím. Stanfordský experiment. Tohle všechno se děje a k tomu všemu máme sklony. Takže ano, Lucius může znásilňovat Harryho, až se do něj Harry "zamiluje", ale musí to být podložený, mělo by být jasný, že je to patologický jev...
Co se týče povídek od StarCrossed, ty jsou podle mě dle tohohle rysu dobře zvládnuté, budují se postupně a odůvodněně (v rámci psychologie). Je tam z Harryho pohledu nejistota, nakolik je ona náklonnost skutečná a nakolik je to Stockholmský syndrom. Ze Severusova je potom ale nutné si uvědomit, že on je voják v regulérní válce, kde "účel světí prostředky", jsou oba zamčení v táboře nepřítele a jde jim o život. A budou muset přehodnotit a změnit ve svém životě neskutečně mnoho věcí. Chápu, že se to mnoha lidem nemusí líbit a nechci jim to vnucovat ani je do toho nutit, jen mně právě přijde, že těmahle otázkama se narozdíl od mnoha jiných zabývá.
Asi je to možná zmatené, možná to nevyjadřuje přesně to, co jsem se snažila říct, tak přeskakovaně reaguju i na komentáře, takže klidně se ptej, reaguj...