No jasně, že si o sobě myslím, že mě takováhle romantika nerozhodí. (Jsem tvrďák, ne?) A pak se přistihnu, jak se sladkobolně usmívám a snažím se rozehnat tu protivnou slzu, co se tlačí do oka.
Ron reaguje jako dítě, které žije v zatvrzelé víře, že takové zvrhlé věci se přece ve skutečnosti nedějí. Ani rodiče to nedělají, Promerlina!
Severus je trochu nečekaně rozpačitý, ale nikdo od něho neočekává, že se bude chovat jako zamilovaný puberťák. Věřím, že si brzy najde svou vlastní cestu, jak projevovat city k Harrymu, aniž by se cítil trapně.
Spíš mě děsí fakt, že datum setkání s Voldemortem je už stanoveno. Jen doufám, že se všechno nepos***.
Díky, těším se na další kapitolu.