Manželství odsouzené ke zkáze - Kapitola 1

Překlad povídky Union of Doom od Steppenwoelfin. Přeloženo se svolením autorky.

-)-)-)

Kapitola 1

Voldemortovy tenké prsty se líně otíraly o stránky Denního věštce, zatímco četl článek na titulní straně. Ten nesl následující nadpis:

HARRY POTTER – NEJŽÁDANĚJŠÍ SVOBODNÝ MUŽ KOUZELNICKÉHO SVĚTA ABSOLVUJE.

Voldemort to pomalu předčítal nahlas svým vysokým chladným hlasem a provázel to  posměšnými zvuky. Byl obklopen Smrtijedy, všemi maskovanými a zahalenými v kapucích. Petr Pettigrew byl servilně shrbený, postoj Bellatrix Lestrangeové byl pyšný a arogantní. Severus Snape, stojící mezi Bellatrix a Luciusem Malfoyem, sledoval Voldemortovy pohyby z těsné blízkosti, černé oči za maskou netečné.

„Harry Potter se dožil absolvování. Jaké zklamání," podotkl Voldemort, otáčejíc stránku k dokončení článku. Po několika minutách ticha složil noviny a upřeně hleděl na Smrtijedy svýma červenýma hadíma očima.

„Potter má požitek z půvabů svého vlastního pohlaví… Jak fascinující. Je to pravda, Severusi? Učil jsi ho – jsem si jistý, že jsi dával pozor i na jeho mimoškolní aktivity?"

Bylo slyšet pár zakašlání a potlačených zasmání.

„Jeho milostné smýšlení pro mě nikdy nebylo předmětem nějakého zvláštního zájmu, můj pane," řekl Severus lhostejně, „ale zdá se, že si cení svobody nezadaných."

„Taková škoda, Severusi, že nemůžeš být tím, kdo změní jeho svobodný stav."

„Prosím, můj pane?"

„Mám za to, že sdílíš jeho... preference, Severusi."

V celé místnosti na Malfoy Manor se ozývalo pochechtávání.

„Není to tak, můj drahý Petře Pettigrewe?" protahoval Voldemort.

Nejmenší mezi Smrtijedy ten dotaz rychle potvrdil, zatímco se uklonil s směšně pohupoval.

„Ano, ano, Petr se mi jednou zmínil o tvém politováníhodném neduhu, můj věrný Severusi. Myslím, že jsi díky tomu byl velmi... populární, když jsi studoval v Bradavicích. Nicméně, ta tvá ošemetná situace mi dala pár nápadů. Když jsem četl ten článek, nemohl jsem si pomoci a snil svůj malý sen. Sen, který by jednou provždy vedl ke konci Harryho Pottera. Zdálo se mi, že ty, Severusi, a on jste se vzali."

Byl přerušen pobaveným smíchem z několika hrdel.

„Myslím, že bych se teď chvíli mohl věnovat zdokonalování prokletí Cruciatus," řekl tiše Voldemort, pohrávajíc si s hůlkou. Nastalo ticho a Smrtijedům ztuhly rysy.

„Jen si představ sebe a jeho v manželství, Severusi. Mohl by sis s ním dělat, co bys chtěl. Mohl bys z něj udělat svou hračku, svou věc na hraní. Ponížit ho. Oslabit ho a najít způsob, jak ho dostat z Bradavic a ke mně. Byl by můj, abych to s ním skončil... Nebo by souhlasil přidat se  ke mně, pokud by měl dost vymytý mozek. Když tak o tom přemýšlím, zabít ho by ode mě bylo příliš milosrdné. Nu, je to jen sen. Budu se muset uchýlit k méně spekulativním metodám. Říkal jsi mi, že i nadále zůstává v Bradavicích, s nadějí, že se bude připravovat na práci učitele obrany proti černé magii, Severusi?"

„Ano, můj pane. Na rok. Alastor Moody se zavázal, že naposledy na rok převezme pozici."

„Rok," zasyčel Voldemort. „Rok je příliš dlouho. Chci kluka nejpozději do roka, a ne na jeho konci. A ty, Severusi, budeš muset nenápadně najít nějaký způsob."

„Podívám se, co lze udělat, můj pane," zamumlal Severus.

„To bys měl, Severusi," řekl Voldemort a hůlkou ukázal na vysokého tenkého čaroděje.

„Crucio!"

Severus padl na zem a bolest jako nůž se drala jeho končetinami. Voldemort zívl a za chvíli ho prokletí zbavil.

Severus se pomalu zvedal na nohy a rukou se držel za bok.

„Drobná připomínka, můj milý Severusi," řekl Voldemort. Bellatrix se tiše a škodolibě zachechtala.

O něco později seděl Severus v Brumbálově pracovně a vyprávěl bradavickému řediteli o Voldemortových děsivých fantaziích týkajících se článku v Denním věštci. Brumbál tiše naslouchal s rukama úhledně složenýma na vyleštěném stole před sebou. Když Severus skončil, Brumbál zamyšleně pohlédl do jeho černých očí.

„Víš, Severusi, Voldemort má někdy bezděky talent nabídnout nám něco jako řešení."

„Co tím naznačuješ, Albusi?" zeptal se Severus opatrně. Jeho obličej byl po Cruciatu velmi bledý.

„No, Severusi, myslím, že manželský svazek mezi tebou a Harrym by byl výborný nápad."

Severus na něj zíral, jako by ho viděl poprvé.

„Myslíš, že by to byl... výborný nápad?" opakoval pomalu.

„Ano, můj milý chlapče. Jsi jedním z nejvíce talentovaných a zkušených čarodějů, které znám, Severusi, a proto jeden z nejmocnějších. Pokud si vezmeš Harryho-"

„NIKDY SI NEVEZMU HARRYHO POTTERA!" zařval Severus a s příšerným rachotem bouchl pěstí o Brumbálův stůl. Portréty v Brumbálově pracovně kolektivně zalapaly po dechu, s výjimkou Phinease Nigelluse Blacka, který potutelně sledoval konverzaci.

„Severusi, uklidni se a vyslyš mě, prosím. Manželství by pro Harryho bylo daleko efektivnější ochranou-"

„A to jsem si myslel, že Nebelvíři milují romantiku," komentoval to sarkasticky Severus.

Brumbál pokračoval:

„-a nesmíš zapomenout, že ministerstvo je zkorumpované a bude se snažit, co to půjde, ublížit Harrymu svým vlastním způsobem."

„Proč manželství?" zeptal se Severus znechuceně.

„Připoutá Harryho k tobě, Severusi, a Harry tak bude vázán i k Bradavicím a jejich ochranám. Mezitím si Voldemort bude myslet, že jsem zařídil vaše manželství proto, aby bylo možné Harryho chránit. Ale ve skutečnosti, ty mě za mými zády budeš zrazovat a dělat si s Harrym co chceš, mučit ho a vymývat mu mozek až k úplnému podrobení. A pak bude Voldemort moci udělat něco horšího než ho zabít: donutí Harryho poslouchat ho na slovo a bude ho ovládat jako šermíř vládne dobrému meči."

„A proč já? Proč si ho nevezmeš sám, když máš takové obavy o jeho blaho?" zeptal se Severus opovržlivě.

Brumbál se začal smát.

„Ty mi lichotíš, Severusi. Voldemort ukázal slabost pro tebe jako pro potenciálního partnera. A stejně tak to bude praktické. Myslel jsem, že by byl výborný nápad, pokud bys ho školil pro jeho vzdělávací program obrany proti černé magii, vedle Alastora Moodyho. Zavolám Dobbyho a požádám ho, aby hned skočil pro Harryho Pottera."

„Nikdy nebude souhlasit, stejně jako nikdy nebudu souhlasit já! A nemůžu uvěřit, že se inspiruješ blouzněním Temného pána! Nebo že bych pořád měl učit toho spratka!" vrčel zuřivě Severus.

„Uvidíme, Severusi."

„Ředitel chce vidět Harryho Pottera! Heslo je Kiwi zmrzlina," zapištěl bez dechu Dobby se svým elegantně upraveným čajovým ubrouskem. Harry Potter seskočil ze své postele s nebesy. Ložnice byla prázdná. Ostatní studenti se vrátili domů, on zůstal, aby s Brumbálem projednával další kroky proti Voldemortovi, a aby co nejdřív začal se svým tréninkem.

„Děkuji ti, Dobby," řekl Harry. Sedmnáctiletý čaroděj vyrostl, ale nebyl příliš vysoký. Jeho postava byla drobná a štíhlá, vlasy tak rozčepýřené jako vždycky a oči měly svou charakteristickou smaragdově zelenou barvu. Skřítek zmizel a Harry sestoupil z nebelvírské věže, byl vpuštěn do Brumbálovy pracovny a zastavil se na prahu, když spatřil Severuse Snapea sedět proti Brumbálovi.

„Ach, Harry," řekl Brumbál vesele, „posaď se, prosím."

Harry se posadil se zlověstným pocitem. Jeho židle stála vedle Severusovy a mistr lektvarů na něj vrhl pohled nejhlubší nenávisti.

„Harry, dospěl jsem k závěru, že ty a Severus byste se měli vzít."

Harry zíral na Brumbála. Pak se rozesmál.

„Dobrá, vím, že spolu moc nevycházíme, ale mohl bych vědět, proč jsem tady?"

Severus si odfrkl.

Brumbálova tvář zůstávala dokonale veselá.

„Myslím to vážně, můj chlapče," řekl Harrymu a stručně shrnul, co Severus zjistil během setkání Smrtijedů.

„NEEXISTUJE MOŽNOST, ŽE BYCH SI NĚKDY VZAL SNAPEA!" zařval Harry, bledý jako Severus.

„Profesora Snapea, Harry, i když ho možná budeš chtít oslovovat důvěrněji, až se vezmete," opravil ho Brumbál.

„Neexistuje způsob, jak mě můžete donutit, abych si ho vzal," zavrčel Harry a se zaťatými pěstmi se postavil.

„Já ti to říkal, Albusi," protahoval pomalu Severus.

„Skutečně na tom musím trvat," řekl Brumbál a z jeho hlasu zmizel humor i vlídnost.

„NE!" vykřikli na něj oba čarodějové.

„Můžete se rozvést, až bude svět zbaven Voldemorta," řekl Brumbál rázně.

„V životě jsem neslyšel takovou směšnou věc," ušklíbl se Snape, „vzít si někoho s cílem vzdorovat Voldemortovi i ministerstvu-"

„Severusi, je to prostě to, čemu se říká sňatek z rozumu. A jestli se nemýlím, oba dáváte přednost mužům."

„Chtěl jsi říct nejnerozumnější sňatek," podotkl sarkasticky Harry.

„S nejméně se k sobě hodícími, ach, nápadníky," přisadil si Snape.

V místnosti zavládlo velmi nepříjemné ticho.

„Také jsem přemýšlel o vázacím obřadu," dodal Brumbál a znělo to neurčitě omluvně.

„COŽE!" zařval Snape a převrhl židli. Harry, který neměl ponětí, co je vázací obřad, vypadal zmateně.

Konec kapitoly 1

< Info k překladu       Kapitola 2 >

-)-)-)

No, psala jsem, že tuhle povídku překládat nebudu... asi bude něco na tom odříkaném chlebíčku :-) Jenže jsem na ni nedávno znovu mrkla a zjistila jsem dvě věci - za prvé má celkem krátké kapitolky, za druhé je to sice taky o nuceném manželství jako Spřízněni kletbou, ale dost se od ní liší, stylem i obsahem, i když nějaké styčné body by se pochopitelně našly taky. A překlad podobného Sňatku z rozumu se pomalu chýlí ke konci, takže snad uvítáte další (a delší :-)) příběh o tom, jak k sobě Harry a Severus našli cestu :-)

Dejte vědět, jestli se překlad líbí - vaše komentáře jsou tou nejlepší motivací a za každý moc děkuji :-) Pokračování by mělo být do týdne nebo přinejhorším do deseti dnů - překládám ještě jednu velmi dlouhou jednorázovku a navíc chci občas něco i napsat :-)