Manželství odsouzené ke zkáze - Kapitola 25

Překlad povídky Union of Doom od Steppenwoelfin. Přeloženo se svolením autorky.

-)-)-)

Kapitola 25

Harry zvedl ruku, se sněhovou koulí pevně sevřenou v dlani. Udělal vrhací pohyb, ale koule neopustila jeho ruku.

„Skutečně. Neumíš to lépe?" protáhl líně Severus. „Věděl jsem, že ten hod sněhovou koulí jen předstíráš."

„Samozřejmě. Ty přece víš všechno," Harry se usmál.

„Accio sněhová koule!" zvolal Severus. A Harryho střela letěla do Severusovy ruky, trochu se rozpadajíc, jak ji mistr lektvarů chytal. Severus zamířil: Harry se sklonil, jeho famfrpálové a soubojové reflexy se probudily k životu. Sněhová koule mu neškodně prolétla nad hlavou a narazila do zdi. Už předtím se pod střechou oddávali sněhové bitvě a nemohli se shodnout na vítězi. Harry byl tak tentokrát odhodlaný vyhrát a měl k tomu víc prostoru, protože byli venku na čerstvém vzduchu. Takže následovala divoká sněhová bitva. Zvonkohra se často rozcinkala díky dopadu zatoulané sněhové koule. Nakonec Harry natáhl nohu, takže Severus klopýtl a zakopl. Vysoký čaroděj padl do sněhu. Harry se široce usmál.

„Ty... ty jsi podváděl!" zavrčel Severus a oči mu zlověstně zablikaly. Harry vzhlédl k obloze a strčil si ruce do kapes, nonšalantně si pískajíc. To se ukázalo být jeho zkázou: Severus použil neverbální zaklínadlo, aby uhodil neviditelným závažím do Harryho kolenou, nemohlo mu ublížit, ale stačilo k tomu, aby ho srazilo dolů. Harry se zapištěním přistál na zadku.

„Hej! Aspoň jsem nepoužil záludné kouzlo," zvolal rozhořčeně a snažil se na svého šklebícího se manžela vrhat hrsti sněhu. Severus je rozpustil ležérním šlehnutím své hůlky a potom se zvedl na jedno koleno a uvěznil Harryho zápěstí v mírném, ale pevném sevření.

„Nebelvírská galantnost, vskutku!" odfrkl si.

„Ty jsi taky podváděl! Viděl jsem tě proměnit jednu kouli ve vzduchu do tří...!"

„To je to, čemu se říká být kreativní," řekl Severus samolibě.

„S tím nesouhlasím," odpověděl Harry a odvážně tlačil Severuse na záda do sněhu. Severus se vytáhl, popadl Harryho za ramena a přitáhl si mladíka k sobě.

„A já nesouhlasím s tím, že se mnou nesouhlasíš," zamumlal a Harryho studenou tvář pohladil jeho teplý dech.

„A já nesouhlasím s tím, že nesouhlasíš s tím, že s tím nesouhlasím," zavtipkoval Harry.

„V tom případě..." zašeptal Severus a díval se přitom Harrymu do očí. Nedokončil větu, ale stále upřeně hleděl na Harryho.

„V tom případě?" napověděl Harry a začervenal se pod intenzivním zkoumavým pohledem černých očí.

„V tom případě... musíš být potrestán," řekl Severus, nabral si sníh a náhle jím Harryho zasypal.

„Ach! Jen počkej!" vyprskl Harry s ústy plnými sněhu. Dva kouzelníci se převalovali po bílé přikrývce v předstíraném zápase. Nakonec Severus skončil na Harrym.

„Je to tak, jak jsem vždycky předpokládal. Jste spodek, pane Pottere."

Harry se zatvářil zmateně, ale pak si uvědomil, na co Severus naráží. Severus Snape, někdo, u koho by ho to ani nenapadlo, skutečně zmínil sexuální téma!

„To nevím," řekl Harry s odzbrojující upřímností, „ale umím si představit, že bych mohl být, no, univerzální."

S námahou prohodil jejich pozice.

„Vidíš?"

„Nechal jsem tě to udělat v zájmu posílení tvého už beztak překypujícího ega," poznamenal Severus a podařilo se mu vypadat naprosto klidně a nevyvedený z míry, i když ležel na zádech ve sněhu s rozcuchanými vlasy a mokrým oblečením. Chvíli se dívali jeden na druhého, dokud Harry nesklouzl ze svého manžela. Pak vstali a oklepali si oblečení. Cvrlikání a závan křídel je přiměly se otočit. Malý hnědý ptáček prozkoumával ptačí budku. Severus ho zaujatě sledoval.

„Samodoplňující kouzlo," vysvětloval Harrymu. „Doplňuje ptačí zob, jen musí být pravidelně obnovováno."

Namířil hůlku na ptačí budku a zamumlal zaklínadlo. Pták, polekaný zvukem semen rachotících do budky, poskočil pryč na větev. Pak, když si všiml, že už nehrozí žádné nebezpečí, se plaše přiblížil a nakonec skočil do budky na jídlo.

„Máš rád ptáky," řekl Harry s úsměvem.

„Zpěvní ptáci jako je náš návštěvník," ukázal Severus na ptačí budku, „plýtvají písněmi na tento svět, Harry."

„Ale existovala by bez písní nějaká naděje?"

„V co doufáš ty, jako optimistický Nebelvír?" zeptal se Severus s mírným úšklebkem a díval se přitom do Harryho zelených očí. „Právě ty bys měl vědět něco o beznaději."

„Když se podíváš na nás, Severusi, na mě a na tebe, na to, jak spolu můžeme mluvit a mít sněhové souboje... Pak bych řekl, že je tu spousta naděje," odpověděl Harry s úsměvem.

Nemusíme přežít tuhle bitvu a pokud přežijeme, čeká nás rozvod. A přesto mě chce poznat, uvažoval Severus, nevzdává se naděje, ani když jde o mě...

„Ano, myslím, že v tom nějaká naděje je," souhlasil pomalu. „Pojďme zpátky."

Vrátili se do sklepení; Harry se začal zabývat čtením nejnovějších zpráv o famfrpálu a Severus šel vybalit objemný balíček obsahující několik knih pro jeho knihovnu.

Harry právě odložil svůj časopis, když Severus vkráčel do haly a přes sebe měl přehozený cestovní plášť, který mu Harry dal k Vánocům.

„Voldemort?" zeptal se Harry.

Severus přikývl.

Harry k němu přistoupil a stiskl mu ruku.

„Opatruj se," řekl a navlhčil si rty jazykem.

„Ne abys běžel až k řediteli, když nebudu za hodinu zpátky," odpověděl Severus a lehce se dotkl Harryho paže.

„Dobře," řekl Harry trochu napjatě.

Mnohem později, v noci, seděl Severus na své posteli. Přišel domů a beze slova se protáhl kolem Harryho. Hlava mu třeštila bolestí. Trhl sebou, když mu myslí bleskl obraz mučení...

Harry, připoutaný, krvácející, prosící o milost. Voldemort olizující si odporným způsobem rty.

„Pokud jsi odvedl dobrou práci, můj nejdražší Severusi, tak kluka nezabiji. Připojím ho ke svým následovníkům. Konečný trest za všechny ty roky, které jsem strávil tím, že jsem se snažil vrátit." Pronesl to s ledovým zasmáním. „Velký Harry Potter na mé straně. Svět mi bude ležet u nohou."

Znovu se zasmál.

„Jsem rád, že se zdá méně vzdorovitý, když se s ním bavíš, Severusi."

„Začíná si uvědomovat důležitost plnění svých manželských povinností v každém aspektu," řekl Severus bezvýrazně.

Voldemort ho blahosklonně poplácal po rameni.

„Dobrá práce, můj věrný Severusi. Navrhuji ti, aby ses vrátil ke své roztomilé nebelvírské hračce a pohrál si s ní ještě víc. Pořád vyžaduje náležité zaučení."

Severus se cítil špatně. Zjistil, že je velmi obtížné poskytovat Voldemortovi falešné vzpomínky. Už před nějakým časem začal docela podléhat Harryho laskavé povaze a přestože vždycky shledával hluboce nechutným prezentovat Voldemortovi řadu obscénních obrazů, teď bylo těžší než kdy jindy tak učinit. Pouto mezi ním a Harrym bylo nepopiratelné. Nenáviděl i to, jak Voldemort odkazoval na Harryho jako na „toho kluka" nebo „hračku" nebo „věc na hraní". Harry byl v rozkvětu mužství a kupodivu se zdálo, že ve sklepení jen kvete. Severus se cítil provinile kvůli jejich konzumaci. Pro Harryho to nebylo žádné sexuální probuzení, ale spíš sexuální potlačení.

„Severusi?" Harryho hlas byl ustaraný a ozvalo se tiché zaklepání na dveře.

„Jsem v pořádku," vyštěkl Severus.

„Nejsi v pořádku. Žiju s tebou několik měsíců. Měl bych už o tom něco vědět."

Severus si těžce vzdychl.

„Pojď dál," řekl chladně. Dveře se otevřely a Harry vstoupil dovnitř, zelené oči studovaly jeho tvář. Přešel k Severusovi, posadil se vedle něj a položil svou ruku na Severusovo levé předloktí s nevinností, díky které se v Severusově hrudi náhle objevila bolest.

„Uvědomuješ si, čeho se dotýkáš?" zavrčel.

Harry se na něj podíval.

„Vím. Znamení zla."

Na malý moment se mezi nimi rozhostilo ticho.

„Zkus si na chvíli lehnout, Severusi," navrhl Harry.

Místo kyselého komentáře, který očekával („Jaký jsi milující choť, můj manželi!" nebo něco podobného), si Severus povzdechl.

„Nejdřív se budu muset vykoupat."

Podíval se na Harryho a něco se mu mihlo v očích.

„Už jsi jedl?"

Harry zavrtěl hlavou.

„Myslel jsem si to. Stejně jako tenkrát, jak ses nahrnul k řediteli."

„Bál jsem se o tebe," řekl Harry.

„Dělám to roky, Harry," odpověděl Severus podrážděně.

Harry si sáhl za krk a rozepnul svůj řetízek.

„Vezmi si tohle. Je to pro tebe, nech si to. Byl bych šťastnější, kdybych věděl, že ho nosíš. Ron a Hermiona mi to dali, když mi bylo sedmnáct. Není to magické nebo tak něco, ale je to pro mě symbolem ochrany a přátelství. A prosím, neříkej mi, jak nebelvírsky nebo sentimentálně to zní."

Severus na něj překvapeně pohlédl.

Harry zapnul Severusovi řetízek. Srdce mu poskočilo, když spatřil výraz v černých očích svého manžela; byl teplý i podivně smutný: hořkosladký.

Pak, k Harryho úplnému překvapení, se Severus sklonil, krátce ho políbil na čelo a odešel z místnosti. Harry se začervenal a dotkl se místa, kde byl políben. Zdálo se být rozpálené.

Konec kapitoly 25

< Kapitola 24     Kapitola 26 >

-)-)-)

K prvnímu máji je tady 25. kapitolka, která bezprostředně navazuje na tu předchozí. A je i s polibkem - i když zatím jen na čelo :-) Jako vždy moc děkuji za komentáře k předchozí části překladu - tentokrát konkrétně Benny, Bobo, Saskye, Symphony, Vixen, Máje, Acháje, Eně a bacil. Další kapitolka by měla opět přijít plus mínus do tří týdnů... a do týdne slibuji Spřízněni kletbou, další kapitola už je zčásti hotová...

P.S. Jestli někoho napadá, jak šikovně přeložit slovo bottom, poraďte - našla jsem kromě spodek jen možnosti pasivní nebo penetrovaný a ani jedno není zrovna ideální...