Manželství odsouzené ke zkáze - Kapitola 35

Překlad povídky Union of Doom od Steppenwoelfin. Přeloženo se svolením autorky.

-)-)-)

Kapitola 35

Přes okno zářily jasné paprsky velikonočního slunce. Harry otevřel oči. Vedle něj leželo něco hřejivého. Nebo spíš někdo hřejivý. Harry si promnul oči a převalil se na bok. Severus ležel na boku, zády k Harrymu. Harry přitulil svou tvář k prameni černých vlasů ležících na polštáři. Byly právě tak hedvábné jako Severusův hlas. Protáhl se, potichoučku vylezl ven z postele a podíval se na hodiny, zatímco spěchal do koupelny – bylo sedm ráno. Obvykle to byl Severus, kdo vstával brzy. No, všechno je někdy poprvé, zašklebil se Harry v duchu.

Severus otevřel oči a objevil vedle sebe prázdné místo. Bylo ještě teplé a našel jediný tmavý vlas na Harryho polštáři. Byl černý, stejně jako jeho vlastní vlasy. Severus ho zvedl a líně jím zatočil v prstech. Dokud byly vlasy na hlavě, byly předmětem obdivu. Jakmile opustily pokožku hlavy, lidé je považovali za odporné věci. Severus zvedl Harryho vlas a dospěl k závěru, že se mu vlastně líbí, dokonce i když už opustil místo svého obvyklého výskytu. Pak se ozvala hlasitá zvonivá rána z koupelny, jak Harry něco upustil, a Severus si byl jistý, že zaslechl, jak jeho manžel zhodnotil situaci peprným pětipísmenným slovem. Brzy se otevřely dveře a z nich vyšla čerstvě osprchovaná postava oblečená v džínách a světlém svetru. Severus Snape nebyl ranní ptáče; ale dnes zjistil, že dokáže ocenit prvních pár minut po probuzení. Posadil se na posteli a Harry se k němu otočil.

„Dobré ráno, Seve," řekl šťastně.

„Seve?"

„Napadlo mě to během sprchy. Připomíná mi to číslo sedm a to je považováno za magické."

"Taková lichotka hned po ránu," zamumlal Severus. „Ale pokud by ti to mělo ulevit od přílišného namáhání jazyka, kdykoliv budeš vyslovovat mé plné jméno, pak si ho můžeš zkrátit svým radikálním způsobem."

„Jak zvládneš mluvit jako profesor, i když ses právě probudil?" zeptal se Harry pobaveně. Vzápětí na něj vylétl jeho polštář poháněný neverbálním kouzlem. Harrymu se podařilo chytit jej bez zaváhání, jeho soubojové a famfrpálové reflexy byly okamžitě v akci.

„Páni, jsem si jistý, že víš, jak své kouzlo po spaní rozehřát!" Harry se zasmál a hodil polštář zpět na Severuse, který se vydrápal ven a namířil si to přímo do koupelny. Harry se neurazil. Věděl, že Severus bude přístupnější rozhovoru po osvěžení a snídani. Sešli dolů spolu a dostali od paní Weasleyové a Lupina talíře plné míchaných vajíček, slaniny, chutné klobásy a hub. Když si lidé naplnili žaludky, brzy se rozproudila plynulá a příjemná konverzace. Ale ani na Velikonoční pondělí se nezahálelo. Mladí lidé šli odtrpaslíkovat zahradu a ostatní mezitím tlumeně diskutovali o Voldemortovi a jak překazit jeho plány.

„Tak, Harry, jaké to bylo se Snapem?" zeptal se Ron. Hermiona se zamračila.

„Myslíš sdílet s ním postel?"

„Co jiného, kamaráde?"

„Rone!"  zasyčela Hermiona. Ginny se za závojem rudých vlasů zašklebila.

„No tak, Rone, to je osobní," odpověděl Harry.

„Stydíš se? Nebo nebyla žádná akce?" zeptal se Ron se skeptickým pohledem. Hermiona mu hodila trpaslíka na hlavu.

„Hele, dělal jsem si jen legraci! Myslíš, že chci vážně znát každý detail o tom umaštěném – tedy nemyslím-"

Jeden trpaslík opustil Harryho ruku a rychle ho praštil do žeber.

„Můj manžel není umaštěný!" zavrčel Harry. Weasleyovic dvojčata se zachechtala.

Když se Harry přesunul z doslechu, Fred zašeptal Ronovi:

„Neboj se, bráško, spali jako andílci."

„Jak to víte?" zašeptal Ron zpátky.

„Ultradlouhé uši," vysvětlil George stručně.

Hermiona na ně šokovaně zírala. I Ron vypadal spíš zaraženě.

„Jak můžete takhle špehovat soukromí lidí?" rozzlobila se Hermiona.

„Hele, je to jenom Snape, Hermy, nebuď tak vytočená."

„Je to Harry a profesor Snape, vy dva, a nemáte žádné právo je takhle odposlouchávat! Je to od vás úplně zvrácené!"

„Ach, oni to určitě nemysleli... ehm... no," řekl Ron, snažíc se být diplomatický. Dvojčata zvedla oči k nebi a Hermiona si povýšeně odfrkla. Pak rezolutně odpochodovala pryč a pokračovala v odtrpaslíkování zahrady v bezpečné vzdálenosti od svého přítele a dvojčat. Ginny už taky nebyla pobavená a připojila se k ní. Harry naštěstí další rozhovor o svém milostném životě nezaznamenal.

Když se Harry a Severus ve večerních hodinách vrátili do Bradavic, Harry se přistihl, že přemýšlí o spánkovém uspořádání v jejich pokojích. Cítil se velmi šťastně a pohodlně, když sdílel postel se Severusem. V bezpečí. Chráněný. Milovaný.

„Seve?" zeptal se nesměle.

„Ano, Harry?" Severus mu věnoval tázavý pohled.

„Jaké to bylo pro tebe, spát se mnou v jedné posteli?" zeptal se Harry opatrně, snažil se ujistit, že je stále na bezpečném území.

„Docela to ušlo," odpověděl Severus a vypadal pobaveně.

Ticho.

„Aha. Dobře."

„Co se tím snažíš zjistit, ty můj nenápadný tazateli?" zeptal se Severus chytře.

„No... vadilo by ti si tu zkušenost zopakovat?"

„Harry, myslím, že by bylo lepší, kdybychom nesdíleli lože. Bylo to prostě jenom provizorní uspořádání v Doupěti, a i když máme vztah a dokonce jsme manželé, raději bych spal odděleně."

„Dobře. No... dobře," řekl Harry.

„Tobě se to nelíbí," poznamenal Severus.

„Bylo hezké spát s tebou v posteli. Jiné a hezké. Cítil jsem se opravdu dobře. A co ty?"

„Raději bych nic neuspěchal."

„No, my stejně nemáme moc času, nebo snad ano?" řekl Harry tvrdším hlasem.

„Řekl bych, že určitě chápeš, jaké škody může způsobit spěch po-"

„-našem dovršení pouta, já vím," dokončil Harry jeho větu.

„Na tématu sdílení postele se zjevně neshodneme," podotkl Severus.

„Ne, ne, máš pravdu, měli bychom radši spát odděleně," řekl Harry rázně, usmál se na Severuse a políbil ho na tvář. Otočil se k odchodu.

„Harry. Počkej."

Harry se na něj podíval .

„Nechci tě nutit dělat něco, co nechceš."

„Seve, kdybych s tebou nechtěl spát, tak bych ti to řekl."

Severus přikývl .

Té noci spali sami ve svých postelích. Ale noc poté Severus uslyšel klepání na dveře své ložnice a otevřel je, aby za nimi našel červenajícího se Harryho. Beze slova vzal mladíka za ruku a vedl ho do postele, spali nevinně vedle sebe. Od té doby Harry opakoval tuhle malou proceduru dvakrát týdně, většinou ve středu a v sobotu. A Severus byl šťastný mít Harryho ve své posteli – dokud přítomnost toho mladého muže nezačala mít nezamýšlené dopady na jeho tělo – a mysl. Začal toužit po tom, aby se mohl Harryho důvěrně dotknout, aby ho mohl hladit po celém těle, aby ho mohl vzít do úst a ochutnat ho, aby ho mohl přivést k vyvrcholení. Bylo to kolem května, když se Severus stal stále víc sexuálně frustrovaný. Harry a on se oddávali spoustě objímání a líbání, ale ani jeden z nich se neodvážil udělat další krok a prozkoumat oblast pod hábity a oblečením. Severus byl stále pronásledován svým předchozím chováním k Harrymu; a Harry byl zase pronásledován Severusovou vinou; mohl si ji přečíst v jeho tmavých očích vždy, když byli jen krůček od dalšího stupně intimity. Takže když mu Severus řekl bez obalu, že už Harryho nechce ve své posteli, Harry, který byl postupně ještě frustrovanější (a nejen sexuálně) než Severus, ztratil trpělivost.

Konec kapitoly 35

< Kapitola 34     Kapitola 36 >

-)-)-)

Benny, Bobo, Saskyo, Nade, Májo, weras, Achájo i Eňo - děkuji moc za komentáře k překladu minulé části... V téhle kapitole došlo k dalšímu posunu - sice malému, ale to je dané i délkou kapitol - pro překládání jsou krátké kapitolky skvlělé, pro čtení asi o něco horší :-) Ale zase tolik už jich nezbývá... A kapitolka 36 by měla být opět do 14 dnů...