Nejlepší sázka 1/2

18.02.2012 07:47

Páry: HP/RL/SB
Varování: slash, sex
Shrnutí: Díky jedné opilecké sázce se Harry Potter, trpící následky dávného zranění, ocitne poprvé v gay klubu, aniž by tušil, že tam potká dva nejdůležitější muže svého života a že jeden z nich je jeho spřízněnou duší... AU - Sirius není Harryho kmotr. Romantické.

Prohlášení: Nevlastním nic z díla spisovatelky J. K. Rowlingové a z publikování této povídky nemám žádný zisk.

-)-)-)

Nejlepší sázka - část první

Tu sázku mu byl čert dlužen.

Harry stál před zrcadlem a nešťastně se pozoroval. Oblečení bylo to jediné, co se mu zdálo snesitelné – měl na sobě obtažené nové džíny a slušivé černé tričko.

Když přimhouřil oči, vypadal skoro normálně, ale jakmile je otevřel… Za ta léta si už na svou zjizvenou tvář zvykl, ale dobře znal šokované i soucitné pohledy kolemjdoucích nebo těch, s nimiž se poprvé setkal.

Sáhl po nových brýlích. Vypadal s nimi o trochu líp než s těmi starými, ale stejně se nemohl srovnávat s většinou kluků, které znal.

Když myslíš, že si najdeš někoho jiného…

Dirkův hlas se neodbytně ozýval v jeho hlavě.

Možná měl Dirk pravdu - co když už nenajde nikoho jiného, kdo by s ním chtěl chodit?

-)-)-)

„Páni! Sluší ti to," prohlásila Graine uznale, když sešel dolů. Listovala předtím soustředěně posledním číslem Měsíčníku lektvarů - Harrymu nebylo jasné, jak něco z toho může chápat, ale jestli někdo desetiletý měl šanci, pak to byla určitě právě jeho sestřička.

Sluší, to určitě. Ty tomu tak rozumíš, pomyslel si Harry, ale věděl, že to myslí dobře. Proto se trošku nuceně usmál.

„Díky."

„Dávej na sebe pozor," ozval se ustaraně Severus. Stál obrácený zády k Harrymu u sporáku a připravoval svůj oblíbený čaj od tibetské čarodějnice. Pak se otočil a zatvářil se povzbudivě.

„Má pravdu, Harry. Ty nové brýle ti sluší. Užij si to."

Hedvika zahoukala na souhlas.

Harry věděl, že nemají pravdu a zlobilo ho to – on přece dobře ví, jak vypadá, nemusí mu lhát, aby se cítil líp. Ale na druhé straně ho to přece jen maličko potěšilo.

-)-)-)

Hlasitá hudba a kouř se Harrymu nikdy moc nezamlouvaly, ale dnes neměl na výběr – v Anglii byl jen jeden kouzelnický gay klub.

Prodral se davem u baru a s úlevou si všiml, že úplně vzadu je o něco klidnější část – působilo to trochu jako restaurace.

„Hej, zjizvenče! Nedáš si se mnou panáka?"

Harry ztuhl.

Rozhodl se neotáčet a pokračovat v cestě, ale ten někdo byl neodbytný.

„Neslyšíš? Snad bys mi mohl aspoň slušně odpovědět!" Kdosi ho chytil za rameno.

Harry sebral veškerou odvahu a otočil se na blonďatého svalnatého pořízka se skleničkou v ruce - muž na něj zíral s pokusem o výraz spravedlivého rozhořčení. Harrymu se vůbec nelíbila opilá lačnost v jeho očích.

„Nemám zájem," odpověděl co nejsebejistěji.

Muž se náhle zašklebil. S úmyslnou kritičností přejel očima mladíkův obličej a pak pustil jeho rameno.

„Když myslíš, že někdo čeká na tvou krásnou tvář…"

-)-)-)

O hodinu později seděl Harry v nejzazším rohu nad jakýmsi míchaným drinkem, který dnes nabízeli v akci - jmenovalo se to Žhavý výstřik.

Seděl tady pochopitelně sám a zasmušile sledoval okolní ruch – a v duchu proklínal Nevilla a Hermionu, kteří ho před týdnem o jeho osmnáctých narozeninách opili. Ačkoliv, v zájmu spravedlnosti je nutno dodat, že ho v tom aspoň nenechali samotného.

Hele, Harry," blábolil Neville, „co kdybysme se vsadili?"

Vsadili?" Harrymu to už moc nemyslelo.

No, když říkáš, abych konečně pozval Lunu na rande…"

Ha! Vsadím se, že to stejně neuděláš, plánuješ to nejmíň dva roky…"

Ale teď už to opravdu udělám! Nejpozději do týdne! Vsaď se!"

Jo," souhlasila rozjařeně Hermiona, „a když Neville pozve Lunu na rande, tak ty…"

„…půjdeš do toho gay klubu, jak o něm mluvil Eric!"

Jo!" Hermiona byla z nějakého důvodu – že by to mělo co dělat s lahví vína? – úplně nadšená tou vyhlídkou.

Neville k němu natáhl ruku.

Plácneme si… No tak, Harry, dej sem ruku!"

Hermiona se zasmála a upustila prázdnou láhev na zem, načež se rozchechtala na celé kolo.

Když - prohraješ," vyrážela ze sebe mezi záchvaty opileckého smíchu, „půjdeš – do – klubu – a – někoho - si - konečně - najdeš!"

Taneční parket byl plný rozjařených mladých i starších kouzelníků. Harry si všiml, že někteří jsou polonazí, tančili jen v kalhotách nebo s průsvitnými tričky. Mnoho z nich se líbalo nebo se náruživě tisklo k partnerovi. Blonďák, který ho předtím otravoval, byl mezi nimi – ruce na zádech vysokého holohlavého svalovce, který svíral jeho tvář oběma rukama a divoce tiskl své rty na jeho – Harry zahlédl i kroutící se jazyky a rozpačitě se odvrátil.

Nechápal, co tady sakra dělá. Přemýšlel, jak dlouho tady musí zůstat, aby se to počítalo.

Ještě hodinu, rozhodl se a s úlevou si objednal druhý drink.

-)-)-)

Ale o půl hodiny později se mu náhle zatajil dech a srdce se mu rozbušilo.

Nikdy neměl na nikoho takovou reakci.

Do zadní části přicházeli dva muži.

Museli být pár a oba byli určitě o dost starší než Harry, možná tak v Severusově věku, první černovlasý a mimořádně pohledný, s výraznými rysy a bezstarostným úsměvem. Ale snad ještě víc ho zaujal druhý, s hnědými vlasy a laskavým obličejem.

Tenhle druhý cizinec se na něj díval s jakýmsi podivným výrazem, směsicí úžasu a touhy, ale nebylo to jako před chvílí s protivným blonďákem.

Ne, tenhle muž ho přitahoval, víc než cokoliv jiného náhle toužil se ho dotknout, políbit ho, chtěl aby ho ten člověk držel v náručí - byl si dokonce jistý, že by se nebránil něčemu víc – za několik týdnů chození s Dirkem nikdy necítil nic ani vzdáleně podobného.

Jejich pohledy se na chvíli setkaly, potom se druhý muž otočil a kouzlo bylo zlomeno, ale Harry viděl, že o něčem vážně hovoří s tím černovlasým.

A pak k němu zamířili.

-)-)-)

„Můžeme si přisednout?"

Harry nejistě kývl, nebylo mu jasné, co se právě stalo, ale přesto jejich přítomnost vítal, nejen toho hnědovlasého – i ten druhý mu zrychloval tep.

Když se usadili naproti, oba se dotkli vybraných nápojů na lístku a vmžiku se před nimi objevily dvě sklenky s čirou tekutinou.

Pak hnědovlasý natáhl ruku.

„Ahoj, já jsem Remus… a tohle je Sirius."

Černovlasý se srdečně usmál a Harry úsměv váhavě opětoval.

„Harry."

„Jsi mi povědomý, určitě jsem tě už viděl…," řekl Remus zamyšleně i tázavě.

Harry cítil červeň stoupající do tváří. Už dlouho si na to nikdo nevzpomněl.

„No, možná jsi mě viděl před lety v novinách, tenkrát o mně hodně psali, víš, když došlo k útoku na Příčnou ulici…"

„To je ono," vykřikl vzrušeně Sirius, „vzpomínám si na tebe, jsi ten Chlapec, který přežil, ne?"

Harry rozpačitě přisvědčil. Jeho zjizvené tělo a tvář i jeho kulhání (levá noha zůstala o něco kratší) byly důsledkem tragického útoku na Příčnou ulici v posledním roce války. Ve svých deseti letech se stal mrzákem a sirotkem a zároveň na pár měsíců slavnou tváří a symbolem boje proti Voldemortovi – byl totiž jediným, kdo tehdejší útok Smrtijedů přežil a noviny byly plné smutného příběhu malého chlapce, který zůstal naživu jen díky poslednímu kouzlu své umírající matky.

„Ach," řekl Remus s náhlým porozuměním, „ty jizvy jsou následkem?"

Lidé většinou předstírali, že žádné nemá. Nebyl si jistý, zda se mu Remus nechce smát, ale zdálo se, že muž si rychle uvědomil jeho rozpaky.

„Promiň," mužův tón byl laskavý a uklidňující, „nemyslel jsem to špatně. Není to důležité… i já mám spoustu jizev…"

Harry pochybovačně pohlédl na hezkou tvář, ale konečně, Remus neměl důvod mu lhát. Trochu se uvolnil. Ale na druhé straně, v co doufá? Oni jsou pár, to je zjevné. Možná si chtějí prostě popovídat.

Odkašlal si.

„Chodíte sem často?"

„Ani ne," odpověděl Remus. Vypadal mírně, ale v očích měl oheň a vyzařovala z něj jakási animální síla. Harry se bezděky zachvěl. Představil si své rty na Remusových, ruce, které by ho pevně držely, tvrdost tlačící se proti jeho rozkroku… Merline! Proč necítil s Dirkem nic podobného?

„Většinou si vystačíme sami," předl Sirius smyslně a vyměnil si s Remusem horký pohled, zatímco Harry raději upřel zrak na taneční parket, po chvíli se však jeho oči jako přitahovány magnetem ponořily opět do Remusových. Nikdy takovou barvu neviděl, byl to zářící a teplý jantar.

„Ty jsi tu poprvé?" Sirius pozoroval jeho i Remuse s něčím podobným… pobavení? zaujetí?

Harry kývl a opět zrudl. Bylo to tak zjevné?

Remus se podíval na svého partnera s jakýmsi varováním a rozhodl se zřejmě změnit směr hovoru.

„Co děláš Harry? Nejsi ještě v Bradavicích?"

„Letos jsem skončil," vysvětlil Harry ochotně, „za čtrnáct dní nastupuju do léčitelského kurzu u svatého Munga. A… vy?"

Remus hodil pohled na svého partnera.

„Tady Sirius pracovat nemusí vůbec… zdědil spoustu peněz, takže se může bavit nicneděláním, famfrpálem a podporou ušlechtilých projektů, které by co nejvíc naštvaly jeho dávno mrtvou rodinu. A to má bystrozorský kurz… odmítá ovšem pracovat pro ministerstvo kvůli…," Remus zaváhal, „některým odlišným názorům. No a já učím na poloviční úvazek v mudlovské škole…"

To Harryho zaujalo, nikdy neslyšel o ničem podobném.

„Myslel jsem, že mají úplně jiné předměty…"

„No, nejsou stejné, ale mnohé z nich se od těch našich zas tak moc neliší, třeba taková chemie trochu připomíná lektvary… A já učím dějiny a literaturu, hodně z historie máme společného… a mě to navíc vždycky zajímalo."

„Mimo jiné," prohodil Sirius škádlivě a směrem k Harrymu dodal, „Remyho vlastně zajímalo všecko, čte knihy jako si jiný dává čokoládové žabky…"

Harry se zasmál. „Vypadá jako Havraspár."

„Trefa," přikývl Remus uznale a okamžitě přimhouřil oči. „Nebelvír?"

Mladík vesele zavrtěl hlavou. „Mrzimor… A ty, Siriusi?"

Dotyčný se zašklebil.

„Zmijozel, ale čistě jen z rodinné tradice… Všichni tvrdí, že jsem měl být Nebelvír."

„Můj kmotr to má přesně naopak… přemluvil Moudrý klobouk, aby ho kvůli kamarádce poslal do Nebelvíru, ale myslím, že je spíš Zmijozel…"

-)-)-)

Po dvou hodinách měl Harry pocit, že zná Remuse a Siriuse odjakživa – cítil se s nimi nesmírně pohodlně a bezpečně, navíc si měli pořád o čem povídat a oba po něm každou chvíli vrhali žhavé pohledy – nechápal sice, proč by tak pohlední muži měli mít zájem o něj, navíc když mají jeden druhého, ale rozhodně ho ten zájem těšil.

Jednoduše je chtěl taky, zejména k Remusovi byl tažen nějakou silnou magickou přitažlivostí, která mu způsobovala jakousi zvláštní horečku a neustále se mu v hlavě objevovaly divoké výjevy vášně. Remus, který ho přitiskne ke zdi, Remus, který ho líbá s nikdy nepoznanou touhou, Remus, který bere do úst jeho penis, Remus mezi jeho roztaženýma nohama s tvrdým penisem, který se na svém vrcholku leskne a který do něj proniká…

Merline, zatraceně to chtěl!

Ale přesto nechtěl jen sex, ne, v jeho představách se s Remusem probouzel – nebo mezi Remusem a Siriusem… a mnohem víc…

Nebyli opilí, ale přece jen už vypili nějakou tu skleničku a navíc se už trochu poznali - možná byl čas na osobnější otázky, které by mu snad napověděly, jestli má u nich nějakou šanci. Věděl, že existují trojice… a oni se opravdu zdáli mít pořád zájem, dokonce i když ho viděli odkulhat na záchod…

„Jste spolu dlouho?" To byla pro začátek docela neškodná otázka, ne?

„Dvacet pět let."

„Dvacet jedna."

„No, ve skutečnosti jsem si já ve třinácti uvědomil, že patříme k sobě… a Siriusovi to došlo za další čtyři roky," objasnil Remus, vyměnili si přitom jakýsi tajemný a spiklenecký pohled.

„Ach… to je hezké," zamumlal poněkud šokovaně Harry. Ve třinácti? A opravdu se jim Harry líbí, když „patří k sobě"? Nebo ho chtějí jen na jednu noc?

Ale zároveň mu došlo i něco jiného.

„Jste stejně staří jako Severus…"

„Severus Snape?"

Harry přikývl.

„Pamatuju si ho," obrátil se Sirius k Remusovi, „byl v Nebelvíru, takový černovlasý, bledý, trochu děsivý… promiň, Harry."

„To je v pohodě, vím, jak může působit," ujistil ho mladík.

„A on je tvůj…," zjišťoval Remus.

„Jak se to vezme… kmotr a taky vlastně nevlastní otec. Moji rodiče… James Potter a Lily Evansová," Remus i Sirius přikývli, „s ním byli v Nebelvíru, už jsem říkal, že Severus tam chtěl kvůli mámě, byla to jeho nejlepší kamarádka. Když byl pak starší, tak se do ní zamiloval, ale máma ho brala jen jako kamaráda a vzala si tátu. Jenže pár let po mém narození si nějak přestali rozumět a… no, zkrátka maminka nakonec skončila se Severusem a narodila se jim moje sestra Graine. Rodiče zemřeli v Příčné ulici, když mi bylo deset, vzali mě tam vybrat si dárek k Vánocům… no a od té doby žiju se Severusem a sestrou."

„To je mi líto, Harry," řekl Remus soucitně, „neznal jsem je zas tak dobře, ale Lily byla správná a chytrá holka, měli jsme spolu pár předmětů…"

-)-)-)

„Chodil jsi s někým, Harry?"

Otázka ho zastihla trošku nepřipraveného.

„Hm, s jedním klukem loni v Bradavicích, ale…"

Sirius s pochopením přikývl. „Nevyšlo to?"

Harry sklonil hlavu na znamení souhlasu – a taky si v tu chvíli vybavil celé to fiasko s Dirkem a náhle mu bylo jasné, že o něj přece nemůžou stát, je hlupák, jestli si to myslí…

„Co se stalo, Harry?" Remusův hlas byl konejšivý a zároveň jeho ruka jemně stiskla Harryho prsty, bylo to jako jiskra magie a dalo mu to znovu pocit… bezpečí, najednou věděl, že se jim může svěřit. Ještě to nikomu neřekl a bál se, jak budou reagovat, ale potřeboval to konečně někomu říct.

„Nebylo to nic vážného, chodili jsme spolu asi dva měsíce, možná ani ne…. No, a on… já," Harry nervózně přejížděl prsty po desce stolu, „prostě jsme se jenom líbali, ale on chtěl víc, a já ne, tak jsme se rozešli… Řekl mi," Harry se nadechl, pořád to bolelo, „že bych si to měl rozmyslet… že bych měl být vděčný, že se mnou chce něco mít, protože o mě stejně nikdo nebude stát… kvůli těm jizvám a kulhání…"

Remus i Sirius vypadali zuřivě.

„Parchant," prohlásil Sirius.

„Idiot," souhlasil Remus, „ne všichni se dívají jen na jizvy…"

Jeho ruka znovu našla tu Harryho a tentokrát mužovy prsty úmyslně hladily zjizvenou tkáň. Harry prudce vydechl. Chtěl víc…

Ale Remus a Sirius opět vypadali, jako kdyby spolu komunikovali beze slov.

Pak Sirius obsadil nějaké kouzlo – a Harry si uvědomil, že je teď nikdo nemůže slyšet.

Ale byl to Remus, kdo promluvil.

„Musel sis všimnout, že tě chceme, Harry… a soudím správně, že to není jednostranné?"

Harrymu se divoce rozbušilo srdce, skoro cítil, jak mu naráží do žeber, nemohl mluvit, jen přikývl.

„Nebylo by to ale na jednu noc," ozval se Sirius tiše, „je to trochu složitější… Náměsíčníku?"

Náměsíčníku? Ale než se Harry stačil zeptat na tu zvláštní přezdívku, Remus mu položil jednoduchou a nečekanou otázku.

„Co si myslíš o vlkodlacích, Harry?"

Vlkodlaci? Proč se Remus chce právě teď bavit o vlkodlacích?

Pak mu to došlo.

„Ty...vy…"

„Jenom já, Harry," zašeptal s jakousi bolestí v hlase Remus. Díval se na něj, jako kdyby…měl strach? A Harry náhle pochopil.

„Je mi to jedno," řekl upřímně.

Vypadalo to, že Remus si oddechl, Harry si uvědomil, že podobně jako on sám musí mít strach z odmítnutí – jeho postižení sice nebylo tak viditelné, ale zato pronásledované, obávané a opovrhované.

Oba se na něj teď usmáli a pak se vzali za ruce. Sirius Remuse jemně políbil a chvíli na něj hleděl… vypadalo to, jako by mu dával nějaký souhlas.

„Vlkodlaci mají druha, svou spřízněnou duši, na celý život," řekl Remus tiše, „a okamžitě ho poznají, proto jsem už ve třinácti věděl, že Sirius a já budeme vždycky spolu… Ale výjimečně se stává, že vlkodlaci mají dvě spřízněné duše… a tu druhou jsem dnes poznal v tobě, Harry."

Harry jen šokovaně otevřel ústa.

-)-)-)

Když se vzpamatoval, uvědomil si, že na něj tpělivě čekají. Remusovy oči doslova hořely, když ho sledovaly a Harry ucítil netrpělivé škubnutí ve svých džínách. Ale… co Sirius?

Neuvědomil si, že to vyslovil nahlas, dokud mu Remus neodpověděl.

„Sirius ví, že nikdy neztratí své místo v mém životě… a chce tě také, Harry. Možná jinak než já, ale líbíš se mu…"

„Přesně tak… navíc je to něco, s čím se toho nedá moc dělat. Ale jak jsem tě dnes poznal, Harry, neumím si představit nikoho, s kým bych chtěl Remuse sdílet raději… tedy pokud s tím budeš souhlasit."

Opravdu ho chtějí. Jeho. Harry nemohl uvěřit svému štěstí. Byli pohlední, chytří a laskaví. A on po nich toužil, nechtěl nic jiného než být s nimi. Najednou si uvědomil, že měl sakra velké štěstí, že Neville sebral odvahu a zeptal se Luny, jestli by s ním šla na rande.

Ach. Chtěli odpověď.

„Ano."

„Harry," Remusův hlas byl teď teplý a svůdný, „pouto vlkodlaka s jeho spřízněnou duší je dokončeno spojením jejich těl. Můžeš jít s námi už dnes… jestli to opravdu chceš."

Ach bože.

Sex. Dneska.

S Remusem a Siriusem.

Mělo by ho to vyděsit. Neuměl si představit sex s Dirkem ani po dvou měsících chození. Ale tohle bylo něco jiného. Harry to neuměl přesně vysvětlit, ale bylo to, jako kdyby si teprve dnes uvědomil, že je zná celé roky. Cítil se s nimi naprosto v bezpečí.

A nějak věděl, že všechno bude v pořádku.

A ano, málem by zapomněl. Chtěl je. Chtěl je cítit, ochutnat, dotýkat se jich. A chtěl totéž od nich a chtěl cítit Remuse v sobě a…

Merline, točila se mu hlava. Remus ho vědoucně pozoroval a bože, v jeho očích byl chtíč, hladový a zvířecí. Vlčí…

„Jsem si jistý," zašeptal. Pak pohlédl směrem k baru, všiml si při příchodu velké cedule nabízející služby jejich sovy.

„Jen pošlu vzkaz Severusovi."

Konec první části

Část druhá >

-)-)-)

Včera mě náhle políbila múza a na jeden zátah jsem napsala tuhle dvoudílnou romantickou věc - druhou část už mám napsanou a opravenou dodám do pondělka. Doufám, že se vám bude líbit, komentáře moc vítám :-)

Zpět

Poslat komentář: Nejlepší sázka 1/2

Datum 15.11.2017

Vložil Karin

Titulek paráda

Odpovědět

Já přečetla nejdřív dvojku.

Datum 18.02.2012

Vložil serafiiin

Titulek =)

Odpovědět

Tuhle trojiku mám šíleně ráda, ale povídek je málo a přeložených ještě míň. =(
Tahle je skvělá.. Myslím, že má svělé prostředí - Severus jako nevlastní otec a mladší sestra.. I to, že v deseti přežil útok na Příčnou..
Prostě dobréééééé =)
Těším se na druhou polovinu..

Datum 18.02.2012

Vložil Lucka

Titulek super

Odpovědět

Téééda, úplně úžasný nápad. Hrozně se mi to líbílo. Těším se na druhou část

Datum 18.02.2012

Vložil raven9

Titulek ...

Odpovědět

pěkný

Datum 18.02.2012

Vložil bacil

Titulek krása

Odpovědět

Moc hezké. Ta sázka bylo to pravé co Harry potřeboval. Moc se těším na pokračování :-)

Datum 18.02.2012

Vložil Symphony

Titulek ...

Odpovědět

tohle je docela dost zajimavej pohled na vec :)
nemuzu se dockat pokracovani!

Datum 18.02.2012

Vložil keishatko

Titulek kawaii

Odpovědět

keby to bolo aj v knihe takto, že Severus prehovoril klobúk...to by bolo priam skvelé :D nádherný dielik :D teším sa na pokračovanie

Datum 18.02.2012

Vložil Nade

Titulek ooOoo

Odpovědět

Nesmírně se těším, jak to bude pokračovat. Ohromně mě pobavila ta trochu jiná realita. Severus v Nebelvíru? UÁÁÁÁÁÁ
A Dokonce kmotr Harryho Pottera a otec jeho sestry. :D
Už aby bylo pondělí.

Datum 18.02.2012

Vložil Blesk

Titulek *****

Odpovědět

Tak tohle je fakt super. Aidrien má pravdu, trochu to připomíná hot peppermint chocholate, ale to tomu vůbec neubírá na síle. Tenhle pár/trojku mám strašně ráda, i když je pravda, že podařených povídek je strašně málo. A tohle vypadá vážně perfektně. Budu se těšit na druhou část :)

Datum 18.02.2012

Vložil samba

Titulek .....

Odpovědět

Taky mi to připomělo peprmintku,tu povídku mám moc ráda.Nicméně tahle je taky báječná a těším se těším na pokráčko.Protože téhle trojky neni nikdy dost,zvlášť když je tak málo napsáno.Máš pěkný a čtivý styl psaní

Datum 18.02.2012

Vložil Aidrien Assagir

Titulek :)

Odpovědět

Hodně mi to připomíná povídku "HOT PEPPERMINT CHOCOLATE", kterou přeložila Ottawianna. Nicméně jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet.