Manželství odsouzené ke zkáze - Kapitola 6

Existuje důvod, proč jsem do čtení téhle fikce moc nespěchala. Tím důvodem je mé lehké a (doufám převážně) tiché nepřáteství proti tomuto typu zápletky. Aby bylo jasno, ne že by se mi žádná taková fikce nelíbila. Ve skutečnosti si naopak skoro na každé najdu něco, kvůli čemu mi stojí za přečtení. Ale vždy, když vidím, že někdo začíná s novým, ať už vlastním nebo překladovým, příběhem o nuceném sňatku. Napadne mě, proč mi jen zase píšou tohle, když já bych si tak ráda přečetla o tom, jak se Harry a Severus spolu vyspí aniž je k tomu něco nutí. (Tedy kromě jejich vlatsní vůle a touhy - což může být dokonce v rozporu - nic proti :). ) Upřimně doufám, že se mi jednou podaří pochopit, co na tom ostatní vidí. Je-li tu mezi přítomnými nějaký skalní či alespoň částečný vyznavač tohoto podžánru, prosím, budu velmi vděčná, když mi zkusí objasnit, co je mu přijde na takové zápletce přítažlivé nebo rajcovní nebo cokoli? To prosím nemá být ironie, já bych tomu opravdu ráda porozumněla.

Tak tedy odmyslím-li si, že Union of Doom je zase jednou výše zmíněným typem příběhu, pak na něm vidím skoro samé přednosti. Speciální bod si schovávám za kondom. Je to poprvé, co jsem se s ním ve fanfikci setkala. A jako podpůrce výchovy k bezpečného sexu, mohu jen zaplesat, že ve světě fanfiction se o něčem takovém jako kondom ví. :) A opravdu hodně oceňuji, že tu vztah rozvíjí pěkně pomalu. Jistě mohu jako čtenář trochu skřípat zuby, že ani po šesté kapitole mezi nimi zase k ničemu nedošlo :), ale ve skutečnosti jsem za to vděčná. Vždyť na to, aby si porozumněli mají dalších čtyřicet kapitol :). A já mám vážně ráda fikce, kde se líčí pomalý vývoj vztahu. Severus je tu nepříjemný a zatvrzelý, ale jaký by jiný měl být, že?

Rocio, děkuji, oceňuji, že sis troufla na překlad delšího příběhu. Znamená to pro tebe hodně práce. Vím, že jsem tenhle příspěvek zahájila si stěžováním a tak chci zdůraznit, že je mi jasné, že pokud už se pustíš do takové práce, vybereš si něco, co odpovídá hlavně tvému vkusu a taky něco, co tě bude pokud možno vydrží těšit pocelý čas, který s tímto příběhem musíš strávit. Doufám, že to tak je. Já moc děkuji za tvou práci a autorce za pěkný příběh s přiměřeně věrnými charaktery. Potěšil i mě, reptavého odpůrce kouzenických sňatků, což teprve ty ostatní ... :)

Děkuji moc za obsáhlý a zajímavý komentář :-) Pro mě je zase typ příběhu s nuceným sňatkem/poutem atd. jedním z oblíbených, a to konkrétně v případě HP/SS - což neznamená, že bych neměla ráda i jiné typy HP/SS příběhů (viz například seznam mých oblíbených v AJ).
Důvodem je mimo jiné i to, že ač to může znít paradoxně, svým způsobem se mi tyto příběhy zdají být realističtější - mám totiž pocit, že pokud není příběh totálně AU, pak je nenávist, negativní pocity vůbec, celá ta špatná historie aj. mezi HP/SS tak silná, že by se do sebe prostě jen tak nezamilovali - pokud je k tomu něco nedonutí - například poněkud sadistická autorka :-)
Jsem ráda, že se ti Union zatím docela líbí - na tomhle příběhu je pěkné, že Severus je tu na začátku opravdu docela parchant a jejich začátky jsou mírně řečeno krušné...
P.S. Začala jsem psát další HP/SS a tam nucený sňatek ani nic podobného nebude, tedy jestli to dopíšu :-)
P.S.2 Kondom se mi taky líbí, je to opravdu vcelku neběžné :-)

Rocio, děkuji za odpověď, které dokonce rozumím a dává smysl. Takže i když na pocitové úrovní zela nesdílím, chápu, že by to tak mohl někdo cítit. :) - Uvažuji, jak člověka ovlivňují první zážitky. Já mám podvědomě nastaveno, že ideální snarry je DI :) nebo Tea series nebo něco na ten způsob, ale to co říkáš je samozřejmě pravda. - Navíc mi ta odpověď sedí k tobě:) Přijde mi, že píšeš Spojeni kletbou hodně se snahou o realističnost. Jakoby vždy, když má nastat nějaké příliš vyhrocené drama, nad tebou stál nějaký vnitřní hlídač, který by řekl, ale to už je nepravděpodobné a ty to napíšeš jen tak decentně s citem pro správnou míru. Jsi pro mne v české fanfikci, tím čím byl Truffaut pro Novou vlnu - prostě umění středu. :D - Ovšem neber mě moc vážně ... ve skutečnosti ničemu moc nerozumím. - A že se na další díl těším, ani netřeba zdůrazňovat.

myslím, že vím, nebo možná jen nepatrně rozumím tomu, proč nucený sňatek vyhovuje tolika čtenářům, ač to moderní literatura nijak nevyžaduje. Jedná se o pohled do historie. Ještě v relativně nedávné minulosti, do konce 18. věku bylo ve společnosti naprosto běžné, že se sňatky sjednávali, více méně vždy bez přítomnosti a souhlasu budoucích partnerů mezi společensky příhodnými rodinami a manželství v kruzích vyšší společnosti vždy musela plnit i vhodnou politickou funkci, nehledě na navýšení majetku, věno, lenní statky a ostatní zboží. Ve světě, který v podstatě řídila církev a tradice samozřejmě nebylo možné mít vztah bez požehnání "zhůry." Doslova každý mladý člověk se připravoval ve skrytu duše na rozhodnutí rodiny, komu bude vydán, nebo koho pojme za manželku. Život byl velice vázán konvencemi, tradicemi a bylo očekáváno vzorné chování od snoubenců před svatbou a odpovídající společenské vystupování po svatbě. Svobodný člověk se mohl cítit zrazen rozhodnutím rodiny o vhodném partnerovi, nepočítalo se s romantickými pocity v partnerství, ani mezi manželi. Tu byla vyžadována úcta a poslušnost od ženy a naprostá ekonomická odpovědnost od muže. Úkolem ženy vždy bylo i za cenu vlastního života prostě rodit děti, vést domácnost a muž den za dnem pracoval v potu tváře, lopotil se, aby živil rodinu až jednoho dne zemřel, "v prach se navrátil." Tak fungovala tradiční společnost bez romantických ideálů, bez listiny práv a svobod, bez utopických snů o světě, kde je možné cokoliv.
Romantická stvoření dneška vyžadují příběhy červené knihovny a pokud se k nim dostanou, dokonce i začnou číst a snít o rytířích v lesklé zbroji, jež krví vykupují životy svých drahých v daleké zemi, nebo o trubadúrech, mužích, pěvcích zpitých jak zákon káže, potácejících s pod okny tvrze, či pevnosti a holdujících zpěvu spíše opileckému, než luzně blekotajícímu o lásce k sličné panně.
Tato romantická stvoření pášou hřích v literatuře bolestivější, pokud se po přečtení blíže neurčeného množství červeného braku pustí s niterným zanícením též do psaní podobného barevného. Ne každý má talent, jehož výsledek je možné číst i po pěti letech od prvního čtení, vytrvalé pisatelky červeného oddělení mnohdy nezváží dopad svých kýčovitých představ a v dnešní době rády odstoupí martýrium zřízení vlastních stránek a uveřejní tu své texty s tristním obsahem nevalné jazykové úrovně s množstvím gramatických chyb, či logických přehmatů. Nejsem v stavu ujařmit jejich lotrovství na literatuře.
Další vývoj jest na snadě, že v dobách válečných dvacátého věku nikdo neuvažoval neromanticky, neb každý si přál, by boje ustaly a osoby milé se navrátili domů, ne-li celé, aspoň živé. Doba pracuje proti dobré literatuře, tento fakt jest znám, neb spisovatel dneška jest společností nucen zraňovat, ba i vraždit postavy svých knih, aby se zapsal v povědomí čtenářstva, jako člověk soucítící se sirotky a vdovami, které v jeho příběhu zbyly.
Merlinovi dík za ff svět povídek, které obsahují příběhy, jaké se ve skutečném světě nemohou stát ani náhodou. Čímž přiznávám i svůj postoj k tomuto žánru, neb mám dobrý důvod nečíst o starostech světa vezdejšího, jak doporučeno kapacitou oboru medicínského, nezatěžovati se více pozemskými starostmi, naopak upnouti mysl i konání své k myšlenkám vyšším.
Nelze mi však dostáti takovým radám, jakkoliv mé snažení je značné a rozjímám nad světem a bolestí jeho. :-)
Belldandy, děkuji, že jsi ochotná diskutovat na toto téma a vždycky máš nějaký nosný názor, z kterého se dá vycházet.
Rocio, mám moc ráda Tvé stránky a povídky a překlady, těch si vážím, protože můj překlad vždy klopýtá v přechodnících a různých gramatických spletitostech, proto nikdy,slibuji, nikdy nebudu psát a následně zveřejňovat své pokusy o literaturu, plně jsouc spokojena s nabízenými a doporučovanými povídkami dobré kvality. Možná si tu nějak protiřečím, vrhám-li nepěkné světlo na pokusy začínajících pisatelek ochotných uveřejnit kdejakou slátaninu, já nejsem a nebudu začínající pisatelkou. Ponechámť si jen status čtenářky s komentáři.

Teda. Začátek kapitoly byl docela uvolněný, ale ten konec... To bylo zlé. Doufám, že se Harry nenechá odradit a znovu se pokusí o změnu jejich vztahu, a že Severus povolí.

No očekávala sem,že se Harryho pokus nepovede,sem zvědavá jak dlouho mu to vydrží.Nessa je super:-)

Harry mě opravdu mile překvapil. Jenom doufám, že Severus trochu povolí, než klukovi dojdě šťáva. Já na jeho místě bych už vypěnila. :-D
Přitom stačí tak málo. Jen aby trochu krotil tu svou nevymáchanou pusu. Nessa je super. Díky, moc se těším na pokračování.

Krásná kapitola. Harry se snaží a vypadá to, že bude mít v Nesse prima spojence. Severusova zatvrzelost už začíná být únavná. Chápu, že to pro něj není vůbec jednoduché, ale trochu snažit by se taky mohl...

Harry má výdrž to musím uznať a Severus ma trochu sklamal, nato že on je dospelý sa správa ako malé decko..no som zvedavá ako to dopadne

Teda to byla rychlost :-) Ani nevím, co říct na to Severusovo chování, je otřesné... Ale heslo bylo fajn :)

zmena hesla bola fajn :)
veľmi pekná kapitola
som zvedavá, ako sa to bude ďalej vyvíjať :)

Oba "chlapci" to nemají lehké, ale myslím, že Harry je na tom hůře, je nezkušený, vlastně je to pořád děcko. Severus se chová jak hysterka, je naštvaný na Brumbála, na Voldemorta, ale všechno si vybíjí na Harrym. Had(ice) je dobrá, možná by mohla Harrymu ledacos prásknout co se týká jeho miláčka manžela.

No Harryho odhodlání se nenechat vyprovokovat k hádce je super :-) Jen aby to vydržel.
A změna hesla byl super nápad. Úplně si dokážu předsavit jak se ho Severus snaží uhodnout.
Krásná kapča a moooc se těším na pokračování :-D