Spřízněni kletbou - Kapitola dvanáctá

Tuhle maličko speciální a delší kapitolu chci věnovat komentujícím - především chci zmínit ty nejvěrnější (keishatko, Nade, Bacil, Lucka, Mája...), ale poděkování patří i všem ostatním - díky moc :-)

-)-)-)

Kapitola dvanáctá

Rozhovor byl docela šokující – kdyby to bylo možné, Harry by uvažoval o tom, že se někdo vydává za Severuse Snapea s pomocí Mnoholičného lektvaru.

Nebyl si úplně jistý, jestli to Snape… nebo vlastně Severus… myslel všechno vážně, ale každopádně se zdálo, že se muž opravdu snaží. A kombinace lektvaru a rozhovoru měla zázračné účinky – Harry si poprvé od včerejška najednou připadal skoro... v pohodě.

Přesto teď mezi nimi panovalo poněkud trapné ticho, jak seděli na posteli ve svých jen barvou a velikostí odlišených županech.

Harry pohlédl na svého - teď už vlastně bývalého - vyučujícího, který se na chvilku asi ztratil v myšlenkách - nebo si možná nebyl úplně jistý co dělat, každopádně ten obrázek byl naprosto nový a překvapivý.

Ve třídě byl Snape... zatraceně, zvykni si na to, Severus... vždycky svrchovaným pánem - přísný, sarkastický, neomylný a leckdy krutý učitel. Takže tenhle pohled - to bylo skoro něco tak fantastického jako profesor lektvarů hladící Nevilla po vlasech nebo přednášející oslavnou ódu na Jamese Pottera.

„Možná bych si mohl svléknout župan," navrhl Harry rozpačitě, když mu došlo, že jeho manžel mu možná právě dává nějaký prostor být aktivní - jak jen to říkal?

Není to něco, co ti udělám… je to něco, co děláme spolu.

„Dobrý nápad." Severus si sundal župan zároveň s ním a vystavil tak světlu lampy bledé štíhlé tělo. Harry byl rudý rozpaky z vlastního odhalení, ale když spatřil Severuse, téměř na svou nahotu zapomněl.

Koneckonců, věděl už, že ho přitahují muži.

Takže bylo vlastně... zajímavé vidět nahé mužské tělo… dokonce i v téhle situaci. Ve sprchách po famfrpálu nebo i na koleji viděl občas ostatní kluky nahé, ale nikdy si je nemohl pořádně prohlížet. Navíc Severus byl na rozdíl od nich dospělý muž… po všech stránkách.

Co teď? Sna... Severus říkal, že půjdou pomalu, znamená to začít s nějakými doteky?

Obličej jeho manžela moc neprozrazoval, i když ty temné, černé oči ho pozorně sledovaly. Nebyl v tom ale žádný výsměch nebo pohrdání, na které byl Harry zvyklý. A připisoval to hlavně účinkům lektvaru, že v tuto konkrétní chvíli v něm ten upřený pohled nevyvolával žádnou nervozitu.

Váhavě natáhl ruku a pohladil Severuse po břiše. Druhý muž se povzbudivě usmál.

Škoda, že to nedělá ve třídě.

Harry jemně přejížděl po teplé kůži břicha a hrudníku, soustředil se se stejnou pozorností na každý kousek mužova těla. Severus se pomalu natáhl na postel a Harry ho nejistě následoval, lehl si na bok a jeho ruka nesměle pokračovala v mapování toho bílého těla.

Byla to pro něj zcela neznámá země, ale dotýkat se Severuse Snapea bylo překvapivě... příjemné. Přesto si Harry dával pozor, aby ani očima moc nezkoumal spíše ochablý úd v hnízdě tmavých chloupků - a už vůbec raději nepřemýšlel o tom, co to vlastně dělá. Sakra, právě laskal svého nenáviděného učitele! I když mu to alespoň nepřišlo moc sexuální - i Harry se svou spíše vágní představou o sexu tušil, že tohle bylo spíš o tom dopřát mu trochu času, nechat ho zvyknout si na další nahé tělo a situaci.

A ne prostě hned vrazit do jeho zadku, jak to Snape málem udělal předtím.

Tohle byl určitě lepší způsob a Harry, tiše vděčný, se snažil plně zaměřit na tělo před ním - pohladit ošklivou jizvu nad pupíkem (která Harryho naplnila nečekaným záchvěvem soucitu), lehce přejet prstem po vrcholcích růžových bradavek, vjet dlaní do řídkého černého porostu na hrudi, dotknout se jemně se rýsujících svalů na paži...

Byl novou zkušeností natolik zaujatý, že skoro nepostřehl, že se někdo začal dotýkat jeho.

Snape... Severus, sakra! měl pravdu, necítili k sobě vášeň. Ale jejich hlazení a laskání bylo nečekaně hezké a uklidňující. Harry si ani neuvědomoval, jak moc touží právě po takovém doteku - ne přímo sexuálním, ale prostě něžném a laskavém, po konejšivém teple jiného lidského těla. Jeho dětství, alespoň co si pamatoval, bylo v tomhle ohledu pustinou. Remus a Sirius se nezdráhali ho obejmout nebo se ho dotknout, ale znal je relativně krátce a nebylo zatím ani moc příležitostí, jak se setkat – v minulém roce byli hlavně v písemném kontaktu.

Jeho manžel několikrát jemně přejel i po jeho penisu… a bylo to pěkné a docela… dráždivé. Ale ne natolik, aby byl plně vzrušený. Podle toho co věděl, kdyby ho Severus vzal do úst nebo ho i víc laskal rukou, mohl by mít orgasmus, stejně jako když se dotýkal sám sebe. A on by mohl podobným způsobem možná vzrušit Severuse – ačkoliv si nebyl úplně jistý, jestli by to zvládl.

Ale ve skutečnosti to nechtěl. Necítil se na to připravený. Ne úplně. Pořád nechtěl mít sex se svým profesorem lektvarů. Tohle... to, co dělali teď, se dalo koneckonců pořád považovat jen za… lidskou blízkost, neškodné milé doteky – z větší části. Zato stříkající sperma – to už by byl opravdu sex, žádná nutnost nebo něco takového. I když říkal Severusovi jménem, v jeho podvědomí to pořád byl jeho vyučující, starší a krutý, s mastnými vlasy, který ho nenáviděl. Nemohl za hodinu nebo za noc zavrhnout čtyři roky ponižování a výsměchu. Nebo si to aspoň myslel.

Bylo mu jasné, že Severus se cítí podobně, takže se necítil uražený, když muž uchopil jednu ze svých lahviček a jeho penis pak okamžitě reagoval.

Ale ty rozměry ho poněkud vystrašily.

„Je dost… velký…"

Severus se ušklíbl svým starým způsobem – aspoň bylo jasné, že to opravdu není Mnoholičný.

„To se ti zdá. Ještě jsem s ním nikoho nezabil."

Harry se trochu dotčeně zamračil a Severus se vrátil k uklidňující masce.

„Dobře... promiň. Jinak… nevím, co všechno víš, ale existují různé polohy. Nejsnadnější by to pro tebe bylo vkleče. Taky je to možné tváří v tvář, ležel bys na zádech, ale to by mohlo víc bolet… No a ty ostatní jsou spíš pro… pokročilejší."

Dívat se na druhého znělo - obecně - docela lákavě, ale přes jeho změněný náhled na Severuse Snapea si Harry nebyl úplně jistý, jestli chce Snapea při tom vidět. Co když se při orgasmu šklebí stejným způsobem, jako když strhává Nebelvíru body? Při té mentální představě se Harry bezděčně nepatrně zachvěl.

Ne, na zádech radši ne.

Navíc, když viděl mužovu erekci, měl docela strach z bolesti.

„Na kolenou…?" začal tázavě.

Severus přikývl. „Dobře… klekni si… takhle… dlaně na postel…"

Jak rozpačitě zaujímal vhodnou pozici a snažil se necítit moc trapně, Harryho náhle něco napadlo. Bylo to možné hloupé, ale nějak to potřeboval vědět.

Přesto z něj slova lezla jako z chlupaté deky.

„Ty už jsi to... dělal… víckrát?… A jsi vůbec… hm... víš?"

Za jeho zády se ozval pobavený smích, který Harryho poněkud šokoval. Snape a upřímný pobavený smích? Co se to ksakru děje?

„Myslel jsem, že to bylo jasné, Harry… Jsem gay a dělal jsem to opravdu hodněkrát, stačí?"

„Stačí," odsekl Harry, náhle byl zase nervózní, ale Severus to zřejmě vycítil a jemně ho pohladil po zádech.

Pohlazení se ale nezastavilo, ruka najednou hladila jeho půlky a než si to Harry uvědomil, kroužila kolem malého otvoru. Překvapeně a prudce se nadechl, ale po chvíli stejného krouživého pohybu prstů se uvolnil, bylo to vlastně docela hezké...

Pak ucítil vlhký prst, pomalu se tlačil dovnitř a zaslechl tichý šepot. „Uvolni se… tak… pomalu…"

Byl to nezvyklý pocit, ale Harry, oči upřené na jemný vzor povlečení, se opravdu snažil... Rozhodl se zkusit vypnout na chvíli mozek, aby nepřemýšlel nad tím, čí prst se právě zasouvá do jeho zadku - a vcelku se mu to dařilo, asi díky uklidňujícímu lektvaru. Potom už to nebylo tak těžké… prst byl vlhký hodně a kromě toho začal být jeho pohyb najednou docela vzrušující, jak se dotýkal něčeho uvnitř… Harry zasténal a zaslechl za sebou tichý smích.

Nemysli na to, že je to on. Představ si třeba Gabriela Brookse z Mrzimoru nebo toho hezkého sympaťáka z posledního ročníku Havraspáru...

K prvnímu vlhkému prstu se přidal další, zpočátku to trošku hořelo, ale to bylo hned pryč a Harrymu se to líbilo, jak se prsty pohybují tam a zpět… A konečně třetí prst a Harry se napjal, bylo to nepohodlné až bolestivé, ale Severus okamžitě zastavil a konejšivě ho hladil po zádech a bocích… a nakonec si jeho tělo zvyklo a příjemné pocity se vrátily, Harry se dokonce zkusil zkusmo pohybovat proti a byl zklamaný, když prsty najednou byly pryč.

Uvědomil si, že teď dojde k tomu hlavnímu, k tomu, co podle kletby museli udělat. Otočil hlavu a sledoval Severuse, jak nabírá lubrikant na prsty a roztírá ho po své erekci. Zdálo se mu ho až moc, ale na druhé straně ho to uklidnilo – Severus mu rozhodně nechtěl ublížit.

„Jsi připravený?" Severus mu tu otázku položil dnes podruhé a on podruhé přikývl, ale tentokrát to byla pravda. Necítil skoro žádný strach, spíš zvědavost a určité napětí. Jaké to asi bude?

Otočil hlavu zpátky, jeho oči znovu nepřítomně sledovaly povlečení - a pak náhle ucítil něco většího než prsty na svém vchodu. Severus ho držel za boky, ale pronikal do něj pomalu a opatrně… a bylo to docela nepříjemné a trochu to bolelo, ale nebylo to nic strašného.

Měl dobré informace.

Přes ten klidný a pomalý přístup netrvalo dlouho, než byl penis celý uvnitř. Severus se ho zeptal, jestli je v pořádku a on kupodivu byl. Jeho manžel pak počkal ještě chvíli a když položil druhou otázku - jestli to nebolí - Harry si udiveně uvědomil, že vůbec. Byl neznámým způsobem plný, hodně plný, stěny jeho průchodu se nepříjemně natáhly a už vůbec nemyslel na chvilkové záblesky uvědomění (Snape je v mém zadku!). Ale vzato kolem a kolem - s jistým pobavením ho napadlo, že běžná hodina lektvarů v podstatě bývala horší.

Ne, na tohle radši nemysli. Je to už jen tvůj manžel, nic jiného.

Severus se začal pohybovat, nejdřív pomaloučku a potom pořád rychleji. Taky zvláštní pocit, ale... ne vysloveně nepříjemný. Ne tak dobré jako prsty, ale ne špatné. Vlastně to skončilo příliš rychle.

-)-)-)

Severus zašeptal čistící kouzla (podle překvapeného chlapcova výrazu soudil, že Harry ležící vedle něj o nich zřejmě ještě neslyšel a téměř neslyšně si pohrdavě odfrkl nad takovou základní neznalostí) a odložil hůlku - v duchu si pak znovu přehrál předchozí dění, které se ukázalo být... snesitelnější, než očekával.

Neměl sex víc než rok, možná proto mu to netrvalo dlouho. Ale možná to bylo taky tím, že to nakonec bylo překvapivě dobré. Ačkoliv hlavně fyzicky... rozhodně by z toho měl lepší pocit, kdyby Harry byl o něco…vyšší a silnější, takhle měl chvílemi téměř pocit, že má sex s dítětem. Každopádně, tělo tohohle dítěte už naštěstí nebylo příliš dětské - i přes svou drobnější postavu jevilo neklamné známky dorůstání a dozrávání, navíc mělo přitažlivý světle hnědý odstín (Harry musel strávit aspoň část minulých týdnů na sluníčku - nejspíš prací pro své mizerné líné příbuzné) a hladká pokožka ukrývala i nějaké svaly. Pořád to zdaleka nebyl Severusův ideál milence, k tomu Harrymu ještě pár let chybělo, ale chlapci se nedala upřít jistá přitažlivost.

Ale co bylo nejdůležitější - Severus sice netušil, co se chlapci honí hlavou, nicméně se zdálo, že Harry je v pořádku a zjevně si užíval aspoň to, když ho Severus připravoval prsty. Možná, pomyslel si se zadostiučiněním, to nebude dlouho trvat a bude si to užívat ještě víc. Severus mohl vlastně být navýsost spokojený. Pokoj byl cítit sexem, cítil se příjemně unavený a ospalý, v posteli měl „mladého milence" – co víc by si mohl přát?

Nějaký lektvar, který by mě donutil zapomenout na to, že jsem právě souložil se zatraceným Chlapcem, který přežil - a co hůř, se synem toho rozmazleného zmetka Pottera. A navrch ještě kmotřencem pitomého bezohledného Blacka.

Tohle poprvé jsme ale nakonec nezvládli nejhůř, teď už to snad může být jenom lepší, pomyslel si nakonec Severus. A zívl, přepadla ho najednou nesmírná únava, možná to bylo tím, že z něj teď - aspoň na týden - spadlo břemeno manželské povinnosti - v jejich případě opravdu povinnosti a navíc povinnosti životně důležité.

Harry se na něj – také ospale, rozpačitě a nesměle - usmál, když si lehl vedle něj a přikryl se dekou. Zdálo se najednou samozřejmé, že zůstane spát tady, i když se pečlivě odsunul na samý okraj postele - lůžko bylo naštěstí tak velké, že mezi nimi pořád zůstávala značná mezera. Severus si ještě došel na záchod a když se vrátil, Harryho brýle už ležely na nočním stolku a Harry měl zavřené oči. Ale zatím neusnul.

Potter v jeho posteli. Opravdu nový začátek.

Nespal vedle někoho celé roky – naposledy s Elliotem - a teprve teď mu došlo, že mu to vlastně opravdu scházelo. Ano, dokonce i když to bylo s Potterem, malá část v něm tu změnu vítala.

Ale - bez ohledu na to, že to byl Potter - doufal, že chlapci neublížil. Sice se snažil být maximálně opatrný... ovšem kluk byl drobný a v podstatě nevzrušený, navíc to bylo jeho poprvé.

Nejistě si odkašlal.

„Harry?"

Zelené oči se otevřely. Ne, teď není dobrá chvíle myslet na ni. Rychle tu myšlenku zahnal, tak rychle, že téměř zapomněl, že ho napadla.

„Co je..," zamumlal ten ospalec.

„Jsi v pořádku? Nebolí tě nic?"

Ten drzý kluk se na něj culil!

Severus překonal pokušení sebrat spratkovi nějaké body a zamračil se, přesto nějak nemohl sebrat sílu ke svému nejhoršímu úšklebku. Ta noc s ním zjevně dělala zvláštní věci.

Ale vypadalo to, že na Harryho jeho zamračení přece jen mělo nějaký vliv. Zamumlal tiše, že je v pořádku a pak zaváhal, než znovu promluvil.

„Se... Severusi?"

„Hm?"

Chlapec chvíli neklidně těkal očima po posteli a nervózně svíral přikrývku, než se odhodlaně nadechl.

„Děkuju… No, hlavně za to, že to vůbec děláš, ale taky... Víš, já …měl jsem opravdu strach… a myslel jsem, že to bude strašně bolet a nebylo to vůbec tak hrozné a když jsi… víš…," tváře znovu zalila červeň, „hm... no, něco se mi docela líbilo…"

Mohlo by se ti to líbit ještě víc, pomyslel si Severus, ale na druhé straně se v tu chvíli velmi nečekaně cítil docela hrdý na svůj výkon. Za normálních okolností (od kdy je ale ten zatracený Harry Potter normální?) by na právě proběhlém aktu přirozeně nebylo nic pozoruhodného nebo lichotivého - ovšem, když si vezme, jak na tom byli ráno nebo před pouhými pár hodinami - tak to byl vlastně zázrak, ne?

Pro Merlina - vždyť ještě před chvílí se zdálo, že to směřuje k naprosté katastrofě...

Harry se najednou zasmál.

„Víš, co si myslím? Možná, že mi Ron bude nakonec docela závidět, že jsem měl sex dřív než on."

„Zmlkni, spratku, chci spát," zamumlal Severus vcelku přívětivě - neměl už energii na sarkasmus ani na úšklebek nad takovým politováníhodným projevem dětinství.

To ho trochu vyděsilo - bože, za chvíli se bude na kluka sladce usmívat a oslovovat ho "miláčku"!

Ovšem na druhé straně, utěšoval se, je to můj manžel. Bohužel... ale nedá se s tím nic dělat. Takže se s tím prostě musím nějak srovnat a v zájmu přiměřeně poklidného soužití omezit - alespoň částečně - projevy své osobnosti.

Trpce vzdychl nad tímto příkořím osudu - co je to za život, když už ani nemůže pořádně urážet Pottera - ale potom pohlédl na chlapce, který už pravidelně oddechoval z tvrdého spánku.

A něco v jeho mladé tváři, v uvolněných rysech - nebo to možná byla skrytá úleva z ukončení jeho špionážní kariáry... ať to bylo cokoliv, to něco způsobilo, že Severus najednou pocítil něco jako mír, poprvé po velmi dlouhé době.

Zavřel oči a jeho únava ho rychle donutila odplout do spánku, těsně před usnutím ho však ještě zasáhla zbloudilá myšlenka - myšlenka, která by ještě včerejšímu Severusovi připadala jako kacířství nejhrubšího zrna.

Možná, že ta kletba nebude nakonec tak strašná věc.

Konec dvanácté kapitoly

< Kapitola 11       Kapitola 13 >

-)-)-)

Především velké díky za vaše komentáře k předchozí kapitole!

Tuhle kapitolu bylo dost těžké psát, snažila jsem se, aby to bylo realistické, takže to určitě nemohl být žádný výbuch vášně - ale na druhé straně obě postavy měly dobrou vůli a snahu - a Severus i zkušenosti, takže to byl takový kompromis mezi nereálným blaženým užíváním si a traumatem. Sex je tady spíš trochu technická, opatrná záležitost, povinnost doprovázená pochopitelnou trapností, nejistotou a rozpaky, na druhé straně je tu ale i ohleduplnost a zmíněná snaha... Necítím se se sexuálními scénami moc silná v kramflecích - i když, jak jste asi pochopili, tady nešlo primárně o sex - tak buďte shovívavé :-)

A ještě jedna poznámka i k předchozí kapitole - tenhle příběh je naprosté AU, v rámci nějž se i postavy mohou chovat trochu jinak (neboli být v nějaké míře OOC), včetně Severuse, kterého píšu hlavně tak, jak ho vidím, jak si ho interpretuju a také jakého ho chci mít. Snažím se, aby jeho jednání bylo logické, ale někdo to prostě může vidět jinak...

Technická poznámka - tohle byla jedna z možností, jak by příběh mohl skončit, ale taky jsem slibovala Mpreg, Voldemort by si zasloužil porážku a Harry a Severus šťastný a romantický konec, takže budu psát dál a uvidím, kam dojdu, nějaké myšlenky už mám... Teď budou následovat v intervalech zhruba po týdnu asi tři kratší kapitolky, pak budu přidávat tak jednou za týden až za 14 dní... Taky mám už nápad na další, trochu jiný příběh HP/SS (cestování časem), napsala jsem už dvě předběžné kapitolky, tak uvidím...

Všechny komentáře potěší :-)