Oblíbené knihy

Uvádím zde převážně své oblíbené knížky s LGBTQ tématikou (nejen beletristické), které jsou většinou součástí mé knihovny, patří sem i knihy, které se mi zdají dobré nebo něčím zajímavé, i když mě osobně zas tolik neoslovily. Všechny uvedené jsem četla a podle míry svého zaujetí je hodnotím jednou až třemi hvězdičkami, což prosím berte jako čistě subjektivní názor, nejsem literární kritička a často mě nadchne víc dobře napsaná oddechovka než literárními cenami ověnčené veledílo.

Inger Edelfeldtová: Šikovnej kluk ***

Už několik desítek let stará knížka je citlivým příběhem Jima, který se se svou „jinakostí“ musí vyrovnat v době, kdy nebyla obecně příliš přijímána. Přesto knížka působí současně a osobně se mi moc líbila hlavně kvůli postavě Matse, který se stane Jimovou první láskou. Líčí Jimovo vyrůstání v rodině s ochranitelskou matkou a odtažitým chladným otcem, jeho šikanu ve škole a pozvolné objevování své společností opovrhované sexuality. Teprve vztah s otevřenějším a sympatickým Matsem pomůže Jimovi pomalu přijmout sebe sama.

Madeline Millerová: Achilleova píseň ***

Ne vždy je vztah antického hrdiny Achilla a jeho věrného druha Patrokla viděn jako milostný, ale v téhle knize je ústředním tématem právě jejich láska. Chlapec Patrokles, na první pohled spíše nezajímavý, ale zároveň pozoruhodný svou laskavostí a charakterem, přichází na dvůr Achilleova otce jako vyhnanec a brzy se stává Achilleovým společníkem a v letech dospívání i jeho milencem. Patroklovýma očima vidíme nejen jejich krásně a poeticky vylíčený vztah, ale i celou slavnou trójskou válku, která neodvratně spěje k tragickému konci obou hrdinů. Upřímně přiznávám, že závěr příběhu mě dojal k slzám… i když svým způsobem vlastně není tak tragický, jak bychom očekávali. Vřele doporučuji ke čtení.

Mary Renaultová: Alexandrovská trilogie ***

Z LGBTQ pohledu stojí za zmínku především první dva díly, Oheň z nebes a Perský chlapec. U autorky mi sice vadí některé její postoje (misogynie), ale nedá se jí upřít literární talent, její knihy jsou velmi čtivé a přímo vás vtahují do dávných dob. V prvním díle je líčeno mládí Alexandra Velikého a také jeho probouzející se láska k Héfaistiónovi, která se stane konstantou jeho života. Druhý díl je vyprávěn z perspektivy eunucha Bagoáse, který se stane Alexandrovým milencem a až do Alexandrovy smrti ho provází na všech dobyvačných taženích.

Jan Folný: Buzíčci ***

Výborná a čtivá knížka se skládá z více vzájemně propojených příběhů zachycujících především členy současné pražské gay komunity, nezapomíná ale ani na lesby nebo LGBT seniory a nebojí se těžkých témat ani kritického či ironického pohledu. Osobně jsem si velmi oblíbila první povídku líčící s nadhledem promiskuitní životní styl povrchního Michala, smutnou rekapitulaci promarněného života v povídce Neviditelný nebo milostnou historii Tomáše, který by už konečně rád našel lásku.

Jan Folný: Od sebe/k sobě **

Autor Buzíčků vstoupil do literatury příběhem bisexuálního kluka, který odjíždí na čas do Irska a tady teprve objevuje svět lásky s muži, zároveň se ale nezříká ani sexuálních dobrodružství nebo vztahů se ženami. Sama jsem držela palce hlavně vztahu vypravěče a Seamuse. A stojí za zmínku, že s jemným připomenutím hrdinů této prózy se setkáme i v Buzíčcích…

Benjamin Alire Sáenz: Aristoteles a Dante objevují záhady vesmíru **

Příjemná knížka o vztahu dvou chlapců, jejichž přátelství pozvolna a velmi nenápadně přerůstá do „něčeho víc“, Ari a Dante přitom řeší i běžné problémy dospívání nebo rodinné potíže. Jejich silné přátelství se nakonec promění v lásku, kterou si ovšem jeden z nich nejprve nechce přiznat. Je to knížka, o které se mi těžko píše, takže si ji prostě musíte přečíst…

David Levithan: Líbali jsme se **

Autor skládá dohromady několik příběhů chlapců, kteří mají společné to, že milují nebo chtějí milovat jiné chlapce. Je tady například probouzející se láska nebo spokojený vztah, je tady i nešťastný a osamělý Cooper nebo dvojice Harryho a Craiga, která se rozhodla vytvořit rekord v nepřetržitém líbání a upozornit tak i na problematiku homofobie. Velmi zajímavé, alespoň pro mě, bylo rámování příběhu „chórem“ mužů z nedávných a přesto mnohem obtížnějších dob – jedná se totiž o „vzpomínky“ mrtvých mužů, kteří se stali obětí AIDS – jako kdyby se nad všemi současnými příběhy vznášeli duchové, kteří jejich hrdinům drží palce.

Jiří Karásek ze Lvovic: Ztracený ráj **

Vedle vykreslení dětského světa hlavního hrdiny Viktora nebo obrazu zmizelého světa starého Smíchova se v románu setkáme s ještě jednou výraznou linií a tím je postupné uvědomování si odlišné sexuální orientace. Jemné náznaky Viktorkovy jinakosti se objevují už v úvodních částech románu a přestože nikdy není explicitně řečeno „jsem homosexuál“, postupně je zřejmé, že Viktorka není přitahován k dívkám. Když ho milovaný kamarád Oldřich opustí, aby se mohl scházet s děvčetem, Viktor žárlí – měl Oldřicha rád a chtěl ho mít jen pro sebe. V učebnicích pak Viktorka obdivuje obrázek polonahého ztepilého Benjamína, poutá ho vylíčení Achillovy mužné krásy…Více o tomto zajímavém románu zde.

Diana Gabaldon: Lord Grey a důvěrná záležitost/Lord Grey a ztracený deník **

Autorka se proslavila historicko-fantastickou sérií Outlander (Cizinka), podle níž se momentálně natáčí stejnojmenný seriál a v níž vystupuje také vedlejší postava lorda Greye, který se zejména v posledních dílech stává dobrým přítelem ústředního páru (Claire a Jamieho). John Grey je laskavý, dobrý a spravedlivý muž a voják, kterého však tíží to, co je dobově (v 18. století) označováno jako „sodomie“ – a také marná láska k Jamiemu Fraserovi. Diana Gabaldon mu věnovala samostatnou sérii, z níž byly do češtiny přeloženy dva uvedené romány. John zde stále vzpomíná na svou první velkou lásku, zemřelého Hectora, ale v druhé knize prožije intenzivní vztah s Percym a až příliš pozdě si uvědomí, že ho miloval. Mám pro Johna Greye slabost a obě knihy jsou čtivé a zdaleka se nevěnují jen osobnímu životu hrdiny, John zde řeší jisté neveřejné detektivní záležitosti.

Jandy Nelsonová: Dám ti slunce ***

Hlavními postavami románu jsou dvojčata Jude a Noah, kteří si jsou velmi blízcí. Už ve třinácti si Noah uvědomí, že je gay, když si zamiluje do Briana, v té době také touží dostat se na vysněnou uměleckou školu. Do života Noaha a jeho sestry však náhle zasáhne tragická událost a po třech letech je všechno jinak, než mělo být. Možná ale ještě není nic ztraceno…

Lynn Flewelling: Noční běžci ***

Sedmidílná fantasy série začínající románem Štěstí ve stínech má dva hlavní hrdiny, Aleca a Seregila. Seregil je muž mnoha tváří – je špehem, šikovným zlodějem, potulným bardem, ale také čestným člověkem, který je loajální ke svým přátelům a ke Skale a její královně. Jako příslušník Aurenfaieů, kteří se dožívají až 400 let, je ve svých téměř 60 letech stále mladík, navíc mimořádně pohledný a okouzlující. S mladičkým osiřelým Alekem se setkává ve vězení a když Seregilovou zásluhou společně uprchnou, mladík se stává jeho chráněncem, učedníkem, přítelem a posléze i milencem a životní láskou. Nightrunners jsou ale nejen příběh Aleka a Seregila a jejich vřelého vztahu – pořád je to především poutavá fantasy s nabitým dějem, zajímavými postavami i prostředím, kromě odlehčených pasáží obsahuje i notnou dávku temnoty a krutosti a svou roli sehrává i svět magie s čaroději a kouzly. Významnou úlohu v ději má kromě ústřední dvojice moudrý starý Nysander a jeho učedník Thero, zapomenout nelze ani na Seregilova dávného kamaráda Micuma s jeho rodinou (především s vojačkou Bekou), jeho prvního milence Ilara nebo nejmladší dceru královny Idrilain – princeznu Kliu. Svět kolem Aleka a Seregila, především Skala, pak zaujme jako svět rovných příležitostí a otevřeného přístupu k sexualitě.

Lynn Flewelling: Tamířina trilogie ***

Tamířina trilogie (Dítě proroctví, Skrytý válečník, Královna věštců) je dílem autorky Nočních běžců a netýká se přímo gay nebo lesbických postav, ale v podstatě problému genderové identity, neboť hlavní hrdinka je vychovávána jako chlapec, aniž by to až do dospívání tušila. Jde o velmi zajímavý, znepokojivý a také velmi čtivý příběh, ke kterému se neustále vracím. A okrajově se zde navíc setkáme i s několika „gay“ postavami a krátce i se Seregilovým předkem – příběh prince Tobina/královny Tamír se totiž odehrává ve stejném vesmíru.

Jan Guillou: Norský dandy **

Román je druhou částí rozsáhlejší ságy Velké století, ale dá se číst i samostatně. Vypráví o životních osudech Sverreho, nejmladšího ze tří nadaných norských bratrů, který odchází do Anglie se svým milencem Albertem. Příběh jejich lásky se odehrává na počátku 20. století, kdy se oba stávají součástí slavné Bloomsburské skupiny (kam patřila například Virginia Woolfová), která proslula značným volnomyšlenkářstvím a také uvolněným postojem k sexualitě. Vystudovaný inženýr Sverre se v Anglii začne věnovat malování a až do první světové války prožívá se svým milovaným Albiem štěstí, které mu vynahrazuje i (dočasné) zavržení ze strany rodiny.

K. M. Soehnlein: Svět normálních kluků **

Poutavý příběh dospívajícího Robina není úplně veselým čtením, už proto, že se odehrává ve stínu rodinné tragédie (těžkého zranění a posléze úmrtí Robinova bratra). Citlivý a osamělý Robin, který má blízko k matce, prožívá první sexuální zkušenosti a zmatky, zároveň se musí vyrovnávat s obtížnou rodinnou situací.

John Irving: V jedné osobě *

John Irving, který proslul třeba romány Svět podle Garpa nebo Pravidla moštárny, nám v tomto díle představuje bisexuálního hrdinu Williama, který žije se svou poněkud bizarní rodinou v malém městě a posléze se stěhuje do New Yorku. Román se zabývá mimo jiné otázkami sexuální identity, transsexuality nebo AIDS, obsahuje množství zajímavých postav, prostředí a událostí (někdy možná až příliš mnoho). Určitě bych k ději nebo postavám měla pár výtek, ale za přečtení stojí.

Will Davis: Polibte si! **

Podle anotace jde o „vtipný, nahořklý a úžasně zábavný, skvěle vypracovaný portrét přemoudřelého teenagera s hlavou plnou trápení, který stojí tváří v tvář ošemetnému dospívání a hledání sebe sama“. Šestnáctiletý Jaz čelí mnoha problémům, z nichž první milostné zmatky jsou vlastně tím nejmenším, musí se vyrovnat nejen s rodinnými problémy, ale také třeba s drsnou sexuální zkušeností. Navzdory tomu je to příjemné čtení a Jazovi při něm držíte palce.

Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye ***

Silný, naléhavý, dojemný a přitom bez patosu podaný příběh, který se zabývá otázkami židovství (včetně legendy o golemovi) nebo emigrace, ale i historií komiksu, je v něm přátelství, láska i smrt, tragika i komika. Samuel (Sammy) Clay a Josef (Joe) Kavalier se na počátku knihy jako mladí muži (a příbuzní) setkávají v jednom brooklynském bytě a od té chvíle sledujeme jejich osudy – společně vytváří mimo jiné postavu komiksového hrdiny Eskapisty, který podobně jako Joe nebo slavný (a v knize opakovaně zmíněný) Houdini umí bravurně uniknout ze všech pout a zámků. Přestože je jejich komiksový příběh úspěšný, život hlavních hrdinů rozhodně nepřipomíná pohádku – Joe sice prožívá lásku s Rosou, ale nikdy se nevyrovnal se smrtí své rodiny během druhé světové války, Sammy se zase potýká se svou tehdy stále pronásledovanou sexuální orientací… Podle mého názoru jednoduše skvělý román, ke kterému se opakovaně vracím.

Sjón: Měsíční kámen **

Útlá knížka je zvláštním, ale jedinečným a fascinujícím příběhem „chlapce, který nikdy nebyl“. Anotace o něm uvádí: „Je podzim roku 1918, poslední rok první světové války. Obyvatelé hlavního města Islandu, patnáctitisícového Reykjavíku, pozorují oblohu zbarvující se září ohně a plynů ze sopečných výbuchů. Národ slaví vítězství staletého boje o nezávislost na dánské monarchii, radost je však pokažena zákeřně propukající epidemií španělské chřipky. V tomto mikrokosmu se pohybuje šestnáctiletý chlapec, citově vyprahlý sirotek, který si vydělává obsluhou místních homosexuálů a žije filmy promítanými ve dvou reykjavických biografech.“

Michael Cunningham: Tělo a krev **

Cunningham patří k mým oblíbeným autorům a zaujal mě i příběh rodiny Stassosových, především postava homosexuálního syna Billyho. Jde v podstatě o čtivou rodinnou ságu, která v jednotlivých kapitolách líčí velkou část 20. století v Americe očima rodiny pocházející z Řecka a kterou potkávají kromě úspěchů i zklamání a tragédie.

Michael Cunningham: Domov na konci světa **

Jedna z nejznámějších Cunninghamových próz, která byla i zfilmována, líčí vyrůstání dvou poněkud netypických chlapců v Ohiu a později vztah tří lidí (Jonathana, Bobbyho a Claire), kteří spolu vytvoří netradiční rodinu.

Alan Hollinghurst: Linie krásy *

Jde o příběh Nicka, který pochází ze skromných poměrů a snaží se proniknout do vyšší společnosti, kterou zosobňuje například rodina poslance, u které dočasně žije. Problém však představuje Nickova (tajená) homosexualita, která v Anglii za vlády Margaret Thatcherové znamená stále značné společenské stigma, navíc jde i o dobu propukající epidemie AIDS. Alan Hollinghurst je nesporně dobrý spisovatel, ale tak úplně se mi nepodařilo do románu ponořit.

Radoslav Nenadál: My tě zazdíme, Aido *

Tohle je v mnoha ohledech spíš taková zvláštní a hlavně smutná knížka, která vyšla už před čtvrtstoletím. Tragický příběh jednoho vztahu v homofobní společnosti obsahuje mnohá klišé a jistě jej nelze považovat za vrchol české literární tvorby, ale na druhé straně nepostrádá určitou zajímavost a za přečtení stojí už kvůli tomu, že patří k prvním českým knihám s tématikou homosexuality. Z autorových děl stojí za zmínku ještě například soubor tří povídek Tutka.

Alice O'Really: Cesta, Česká trojka, Okamžik ***

Trojice povídek je dostupná v knižní podobě pouze v omezeném soukromém vydání, lze je však najít i na internetu. Autorka má svůj styl i vidění světa, které nemusí konvenovat každému, ale já se k jejím příběhům o lásce mužů k mužům ráda vracím.

Edward Morgan Forster: Maurice *

Próza slavného anglického autora je známá i ve filmové podobě, kde hlavní postavy ztvárňují James Wilby, Hugh Grant a Rupert Graves. Odehrává se počátkem 20. století, v době, kdy homosexualita byla trestná. Vztah hlavního hrdiny se spolužákem Clivem je odsouzen k zániku, později však nachází štěstí s níže postaveným mladíkem Alecem. Kniha vyšla až desítky let po napsání a ocenění si zaslouží především autorova odvaha dát jí šťastný konec – možná to byl jeden z důvodů, proč (na rozdíl třeba od lesbické Studny osamění) ve své době nevyšla.

Thomas Mann: Smrt v Benátkách *

Slavné klasické dílo zachycující okouzlení staršího muže mladým chlapcem na dovolené v Benátkách.

John Green, David Levithan: Will Greyson, Will Greyson *

Román (dílo dvou v současnosti známých autorů) mě sice poněkud zklamal, ale to neznamená, že vás tento příběh ze středoškolského prostředí nemůže oslovit.

Sarah Watersová: Špičkou jazyka ***

Přiznávám, že tenhle slavný román mě nadchl – kombinace viktoriánské éry, lesbické lásky a vypravěčského umění má rozhodně něco do sebe. Mladá dívka Nancy z rodiny zabývající se lovem a zpracováním ústřic se jednoho dne setká s umělkyní Kitty vystupující v pánském obleku a od prvního okamžiku je jí fascinována…

Sarah Watersová: Zlodějka *

Další z románů Sarah Watersové mě neoslovil tolik jako Špičkou jazyka, ale pořád je to zajímavé a nadprůměrné čtení. Nedávno byl zfilmován (s dějem přesunutým do Japonska) pod názvem Komorná.

Stieg Larsson: Milénium ***

Muži, kteří nenávidí ženy/Dívka, která si hrála s ohněm/Dívka, která kopla do vosího hnízda

Slavná trilogie staví do popředí postavy Lisbeth Salanderové a Michaela Blomkvista, které krátce spojuje i sexuální vztah. Čtyřicátník Mikael je především investigativní a čestný novinář - a také muž, který nedokáže odolat ženským půvabům. Ovšem mnohem zajímavější hrdinkou je Lisbeth, která - mimo jiné - boří některé genderové stereotypy. Geniální počítačová hackerka a samotářka s poněkud asociálním chováním i vlastním morálním kodexem navazuje sexuální vztahy s muži i ženami a je nesporně jednou z nejoriginálnějších literárních hrdinek poslední doby. V prvním díle, který nejvíc připomíná detektivku, pátrá spolu s Mikaelem po dávno zmizelé dívce a postupně spolu odkrývají temná tajemství jedné bohaté rodiny. V dalších dílech se pozornost přesouvá k samotné Lisbeth a jejím vlastním tajemstvím. Setkáváme se s problematikou násilí na ženách či prostituce, románovou trilogii ale můžeme číst i jako politický thriller či společenskokritický román rozkrývající nejrůznější společenské otázky a problémy.

Radclyffe Hallová: Studna osamění *

Upřímně, myslím si, že známý příběh Štěpy Gordonové má dnes cenu číst hlavně jako dokument doby, protože tento proslulý román je sice čtivý, ale vychází z dnes už dost překonaného pojetí jiné sexuální orientace – svým vylíčením nešťastného osudu hlavní hrdinky chce hlavně vzbudit soucit s takto „postiženými“ jedinci. Nicméně, pokud se někdo zabývá hlouběji historií stejnopohlavní a především lesbické lásky nebo o dobové pojetí sexuální „inverze“, tak se tomuto dílu nemůže vyhnout.

Jacob Israel de Haan: Pijpelinky *

Tahle kniha mě vlastně příliš nezaujala, byl to takový hodně zvláštní příběh o vztahu dvou studentů. Je nicméně zajímavá tím, že jde o první nizozemskou knihu s otevřeně homosexuální tematikou, která vyšla už roku 1905.

Michael Cunningham: Hodiny **

Slavné dílo britské spisovatelky Virginie Woolfové Paní Dallowayová zachycuje jediný den v životě hlavní postavy. Stejný postup volí i Cunningham, tři hrdinky Hodin jsou navíc výrazně ovlivněny právě knihou Paní Dallowayová. První z nich je sama autorka, která knihu právě píše ve vesnickém Richmondu, druhou hrdinkou je Laura Brownová, která knihu na konci 40. let 20. století právě čte a je to jedna z mála věcí, která jí v jejím na první pohled báječném životě  manželky a matky přináší uspokojení. Do třetice se setkáváme s Clarissou, jejíž příběh se odehrává koncem 20. století, v den, kdy chystá pro přítele Richarda (umírajícího na AIDS) oslavu získání literární ceny. Hodiny plynou pomalu, ale zároveň je to živá kniha, ať už její postavy přemýšlí nebo jednají. Jejich pocity, jejich jednání a jejich chápání reality se někdy mohou na první pohled zdát neobvyklé nebo divné, ale postupně si uvědomujeme, že se čas od času vynoří i u nás - sama jsem se v některých pocitech postav docela poznávala... Stejně tak autor realisticky zachycuje každodennost. I zdánlivě banální věci však v jeho podání mohou mít osudový význam (Lauřin dort) a i v nešťastných dnech můžeme zažít okamžiky štěstí... Setkáváme se zde se vzpomínkami, dlouhými úvahovými pasážemi i s motivy lesbické lásky. Je to kniha spíše smutných témat (umírání, nemoc, tiché zoufalství všedního dne), ale zároveň lyrická, pozitivní a končící jistou nadějí, za kterou autor získal Pulitzerovu cenu a podle níž byl natočen úspěšný stejnojmenný film.

Lucía Etxebarría: Beatriz a nebeská těl(es)a *

Od autorky mě více zaujal román Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti, ale tahle knížka s (mimo jiné) lesbickou tématikou se taky nečetla špatně, i když po letech si podrobnosti už moc nevybavuju. Tak alespoň něco málo z anotace: „Beatriz se vznáší na oběžné dráze madridských klubů a hledá kontakt s těmi pravými nebeskými těl(es)y. Osciluje mezi erotickým dusnem nebezpečně uhrančivé Moniky a sladkou stálostí bývalé striptérky Cat. Kartami zamíchá i drsná dávka mužské energie.“

Alice Walkerová: Barva nachu **

Proslulý román známé afroamerické autorky se věnuje i lesbické lásce.

Walt Whitman: Stébla trávy ***

Nejsem až tak moc čtenářkou poezie, ale Stébla trávy, klasické dílo americké literatury, patří k výjimkám a to nejen pro svůj homoerotický nádech.

Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye **

Opět klasické dílo autora, jehož homosexualita vedla k jednomu z nejznámějších procesů nejen v anglických dějinách. Postavy samozřejmě nedeklarují svou jinou sexuální orientaci otevřeně, ale podtext je v příběhu celkem zřejmý…

Peter Ackroyd: Fiktivní deník Oscara Wildea *

Současný britský spisovatel se zaměřuje na poslední období života slavného spisovatele v době, kdy měl za sebou slávu i vězení.

Ivona Březinová: Blbnutí s Oscarem *

Tohle je knížka určená primárně dospívajícím dívkám a z mého pohledu má dost nedostatků (například autorčin v podstatě dost konzervativní pohled na homosexualitu a její projevy), nicméně se jí musí přiznat, že se čte celkem hezky a je také jedním z mála původně českých děl zabývajících se tématem coming-outu. Jde o jednu knížku ze série, ale dá se číst i samostatně. Parta mladých lidí se vydává na pár týdnů na jazykový kurz do Irska a do té doby „heterosexuální“ Rosťa se zde zamiluje do kluka, což překvapí a zaskočí nejen jeho kamarády, ale také jeho samotného.

Jan Seidl (ed.): Teplá Praha ***

Hodně zajímavá kniha nabízí snad stovky minipříběhů, které někdy dobře ilustrují dobovou situaci homosexuality a jindy jsou zase poutavými sondami do života většinou neznámých lidí a jejich osudů, které se odehrávají na nejrůznějších konkrétních místech Prahy. Nejde přitom o žádný bulvár, vše je postaveno na poctivém studiu pramenů a stačí knížku otevřít na kterémkoliv místě a můžeme si přečíst kousek z pozoruhodné a běžně v podstatě neviditelné historie.

Lillian Faderman: Krásnější než láska mužů ***

Obsah v podstatě shrnuje podtitul: Romantické přátelství a láska mezi ženami od renesance po současnost. Autorka se zabývá mimo jiné pozoruhodným fenoménem důvěrných ženských přátelství, které nahlíženy dnešníma očima působí „podezřele“ intimně, ale které se odehrávaly ve zcela odlišném kontextu a zcela jiném pohledu na lásku a sexualitu. Setkáváme se zde s mnoha pozoruhodnými ženami a sobě navzájem zcela oddanými ženskými dvojicemi nebo s literárními doklady těchto vztahů. Autorka však líčí také postupnou proměnu názorů, formující se lékařské definování sexuálních identit a „vznik“ lesbické lásky, jak jí rozumíme dnes. Je to velice zajímavé a přitom poutavé čtení, které vám pravděpodobně hodně rozšíří obzory.

Leila Rupp: Vytoužená minulost ***

Podobně jako u předchozí knihy je výmluvný podtitul: Dějiny lásky a sexuality mezi osobami stejného pohlaví v Americe od příchodu Evropanů po současnost. Setkáváme se zde s původními mužskými obyvateli Ameriky, kteří se převlékali za ženy, s láskou mezi kovboji, s líčením soudních procesů i světa mužské prostituce. Poutavé líčení nejrůznějších míst a komunit v různých dobách spojuje autorčino přesvědčení o nemožnosti definovat sexualitu a sexuální identitu a řadit například sexuální chování lidí v minulosti do nějakých škatulek. Osvěžující je i autorčina pozornost věnovaná ženám, které například v českých publikacích na podobné téma mají jen minimum místa.

Martin C. Putna a kol.: Homosexualita v dějinách české kultury **

Objemné a informačně nabité dílo se v jednotlivých kapitolách zaměřuje na literaturu, výtvarné umění či film. Osobně mě zaujala například úvodní kapitola Sodomité, duchovní přáteléa amazonky aneb Co bylo, když homosexualita ještě nebyla (Martin C. Putna) a od téhož autora Homosexualita v novodobé české literatuře, statě věnované Václavu Krškovi nebo Toyen. Kniha má i slabší části (podle mě například Dvacet let bojů za populární homosexuální literaturu), ale jako celek si rozhodně zaslouží místo ve vaší knihovně.

Pavel Himl, Jan Seidl, Franz Schindler: Miluji tvory svého pohlaví **

Kniha se zaměřuje na především mužskou homosexualitu v dějinách a společnosti českých zemí. Úvodní kapitola Pavla Himla shrnuje historii stejnopohlavních vztahů v předmoderní době, většina statí se však týká 20. století a zahrnuje například plzeňské homosexuální „aféry“ z roku 1932, homoerotiku v sudetoněmeckém mládežnickém hnutí, obraz homosexuality v sexuologických příručkách, HIV a AIDS v socialistickém diskurzu, gay rodičovství nebo přehled gay a lesbických médií po roce 1989. Osobně mi přišla fascinující zjména rozsáhlá studie Franze Schindlera o životě homosexuálních mužů za socialismu, která velmi podrobně mapuje (skrytý) život tehdejších homosexuálů včetně například detailního popisu veřejných záchodů v Praze, na nichž mnozí navazovali své styky či známosti.

Jan Seidl a kol.: Od žaláře k oltáři *      

Tohle je kniha bezesporu plná zajímavých informací, ale svou detailností a zaměřením na především vysoce odbornou či právní problematiku vhodná spíš pro vážné zájemce či zájemkyně o problematiku a dějiny homosexuality.

Rudolf Brazda, Jean-Luc Schwab: Cesta růžového trojúhelníku **

Osudy a perzekuce homosexuálů za nacismu byly dlouho tabu a proto je k dispozici poměrně málo autentických svědectví. Jedno z nich zachycuje tato kniha, která líčí život Rudolfa Brázdy (jeho rodiče pocházeli z Čech), který se kvůli sexuální orientaci dostal do koncentračního tábora, ale podařilo se mu přežít a po válce si vybudovat spokojený živit s partnerem.

Ladislav Zikmund-Lender (ed.): Texty o (queer) reprezentaci, kultuře, vizualitě *

Útlá knížečka mě zaujala především díky studii Jany Jedličkové o zobrazování LGBT postav v euroamerických televizních seriálech.

Václav Jamek: O prašivém houfci. Literatura, homosexualita, AIDS **

Zajímavá a podnětná esej na téma literatury a homosexuality.

Eve Ensler: Vagina monology **

Dílo známé také jako Monology vagíny a hrané i na českých jevištích se zaměřuje na vztah žen k jejich pohlavním orgánům a na různé aspekty tohoto vztahu zahrnující lásku, násilí, porod či menstruaci. Několik částí se věnuje i lásce mezi ženami (Dívka, která si hrála s číčou nebo Žena, která ráda obšťastňovala vagíny).

Linda de Haan, Stern Nijland: Princ a princ **

Knížečka nizozemských autorek vzbudila před časem poměrně velký zájem českých médií – je totiž označována jako „gay pohádka“ a v centru příběhu stojí láska dvou princů. Více zde.