Lekce pro Harryho - Kapitola 3

Překlad povídky Lessons for Harry od Remuslives23. Přeloženo se svolením autorky.

-)-)-)

Kapitola 3

„Chci, abyste mě učili. Oba. Chci, abyste mě naučili, jak být s mužem."

Upřímně, Sirius tohle neočekával a jeho ústa se otevřela tak široce, že za jiných okolností by to Remusovi mohlo připadat komické. Nicméně, když syn vašeho mrtvého nejlepšího přítele požádá vás a vašeho partnera – který je náhodou kmotrem tohoto dítěte – uvést ho do světa homosexuálního sexu, je těžké pomyslet si něco jiného než „do prdele".

A věci nepomůže, že řečené dítě vlastně není dítě, ale docela hezký mladý muž, který to myslí vážně a který o svém návrhu zjevně dost uvažoval.

„H... Harry..."

„Remusi, prosím – můžete mě aspoň vyslechnout?"

Harry se na něj díval prosebně a Remus se s hlasitým povzdechem vzdal a promnul si rukou oči, než přikývl.

„Fajn. Odpověď to nezmění, ale povídej." Pohlédl na Siriuse, který stále ještě zíral na Harryho, jako kdyby mu chlapec právě sdělil, že vykoupil Voldemorta z mrtvých a plánoval si ho vzít.

Harry viditelně sbíral odvahu, jeho čelist se napjala odhodláním, než promluvil.

„Já... já jsem... nervózní ... kolem lidí, kteří mě přitahují - bez ohledu na jejich pohlaví. Byl jsem stěží schopný vůbec mluvit s Cho Changovou v pátém ročníku, a Ginny... no, to bylo vždycky spíš přátelství než sexuální přitažlivost. Nemůžu pomyslet na naše poprvé bez toho, abych se cítil trapně a nepříjemně.

Trhl sebou při té vzpomínce a pak pokračoval. „A i když s Oliverem... to byl pocit... větší správnosti, byl jsem tak nervózní, že jsem nemohl ani..." Udělal rukou gesto, které muže nenechalo na pochybách, co měl na mysli, a pak pokračoval nabídnout slovní vysvětlení. „Merline, dělám si to zatraceně sám, ale jsem tak neschopný, že jsem nemohl ani... honit ho bez toho, aby mi pomáhal."

Remus odvrátil oči a zavrtěl se celý nesvůj - slyšel víc o Harryho sexuálním životě, než kdy chtěl. Sirius se zjevně vrátil k vědomí - jeho tvář rychle zčervenala, jak poslouchal, co Harry říká. Remus trochu svraštil čelo. Siriusovo zrudnutí nebylo jen z rozpaků – bylo to stejné začervenání, které zbarvilo jeho lícní kosti ve škole, když si Remus všiml, že ho druhý muž pozoruje. Bylo to vzrušení a přitažlivost, Sirius nebyl proti Harryho nápadu. Remusovi se nepříjemně sevřel žaludek a obrátil se zpátky k Harrymu, pokusil se soustředit na to, co říká.

„Chci vědět, co dělám. Nechci se učit navštěvováním barů s mou proměněnou tváří a zkoušet na to přijít ve špinavých uličkách. Nemůžu se jen tak s někým scházet... jak dlouho by trvalo, než by běželi do novin říct Ritě Holoubkové všechno o svých zkušenostech s Teploušem-který-přežil?"

Sirius si odfrkl a Remus se na něj zamračil, naštvaný, že Sirius byl tím vším pobavený a že jeho tváře byly stále zbarvené do růžova. Na druhé straně Harry zjevně bral Siriusovu zábavu jako pozitivní signál a usmál se před pokračováním.

„Potřebuju někoho, kdo by mi ukázal, co mám dělat dřív, než to... uplatním v praxi s partnerem. Chci, aby moje poprvé bylo s někým, komu věřím, s kým se můžu uvolnit. Vy dva... Věřím vám víc než komukoliv jinému, a jste v pozici, kdy máte možnost ukázat mi, co to opravdu znamená být s mužem. A já... no... jste oba pohlední muži... já... "

Harry se začervenal a sebevědomě se usmál.

„Oba mě přitahujete."

Remusovo zamračení se prohloubilo. Harry o tom opravdu přemýšlel. Jeho argumentace byla znepokojivě logická a jeho tvzení dávala Remusovi smysl.

Ale, Merline, neexistuje způsob, jak by se to mohlo stát.

Cítil Siriuse zírajícího na něj, zřejmě chtěl, aby Remus něco řekl, a na okamžik, vlkodlak nesnášel nedostatek výřečnosti svého partnera. Podíval se na Harryho a snažil se být jemný.

„Ehm... Harry... jsme... polichoceni - velmi polichoceni – že nám... věříš tolik... ale chápeš, že s tím nemůžeme souhlasit?"

Harry nevypadal tak sklíčeně, jak Remus očekával, jen zkřížil ruce na prsou a opřel se o opěradlo židle.

„Proč?" zeptal se - jako by se jen neškodně ptal na zvlášť obtížný a nepochopitelný esej.

Remus pohlédl na Siriuse, který konečně promluvil.

„Tvůj otec byl náš kamarád, Harry. Jsem tvůj kmotr..."

„To je titul, Siriusi. Neexistuje mezi námi žádné pokrevní příbuzenství. Není to nic, kvůli čemu by se mi to zdálo nesprávné nebo špatné."

„To, že jsme o dvacet let starší než ty, ale špatné je," přerušil ho Remus.

„Kdybych nechtěl někoho staršího a zkušenějšího, šel bych prostě ven a našel nějakého cizího chlapa v mém věku, aby mě píchal. Ptám se vás, protože jste starší, ne navzdory tomu. Chci se to naučit pořádně... abych nebyl tak zatraceně vyděšený někoho se dotýkat. A vy víte, co dělat... dělali jste to spolu, už když jste byli mladší než já."

Siriusův smích tentokrát Remuse více než podráždil a vlkodlak náhle vstal a modré oči vztekle blikaly na svého milence, než se obrátil ke dřezu, aby se pokusil dát dohromady. Věděl, že za tímto pro něj netypickým chováním byla žárlivost při pomyšlení na Siriuse s jiným mužem a několikrát se zhluboka nadechl, jak se zkoušel uklidnit. Vždycky byl trochu podrážděný pozorností, kterou Sirius získal od jiných lidí... myslel si, že to bude snadnější s věkem, ale zdálo se, že byl teď stejně nejistý jako v pubertě. A nepomohlo tomu, že Sirius, dokonce i po Azkabanu, byl velmi přitažlivý muž, zatímco na Remusovi byly vidět roky trýznivých transformací. Oproti tomu Harry byl mladý, zdravý a dobře vypadající.

Remus vzdychl. Nejhorší bylo, že opravdu nemohl Siriuse vinit, že je v pokušení.

Je to zatraceně příliš blízko k úplňku, než abych se mohl vyrovnat s tímhle.

Sirius vystřízlivěl při pohledu na Remusovu frustraci a odkašlal si.

„Harry, to prostě není vhodné. Je mi líto. Měl bys... to brát pomalu. Nemusíš se do toho hrnout. Když jsme se s Náměsíčníkem dali dohromady..."

„Siriusi!"

Remus zlostně pohlédl na Siriuse, který zvedl ruce na obranu, překvapený tím, jak moc se Remus zdál zasažený Harryho žádostí. Ano, přišlo to z ničeho nic, ano, bylo to trochu šokující, ale Remus se zdál skoro naštvaný... i když spíš na něj než na Harryho.

„Neměl jsem v úmyslu vyprávět mu podrobnosti o našem milostném životě, Remusi. Jenom vysvětlit, že jsme spolu rovnou neskočili do postele."

To Remuse uklidnilo a souhlasně kývl, aby Sirius pokračoval. Opřel se zády o lavici poslouchat, uvědomoval si přitom – a bylo to nesnesitelné - že se na něj Harry zvědavě dívá. Vydechl úlevou, když Sirius začal mluvit a Harry odvrátil pohled.

„Trvalo nám nějakou dobu, než jsme si uvědomili, že nás přitahují muži... a ještě déle, než jsme si přiznali, že se přitahujeme navzájem. Strávili jsme spoustu času tím, že jsme se poznávali... ehm... fyzicky, než jsme..."

Sirius znejistěl a Harry se drze usmál.

„Udělali všechno?" navrhl.

Sirius potlačil svůj vlastní úsměv a přikývl s pohledem na Remuse, který se k nim zase přidal u stolu.

„Jde o to, Harry," řekl pevně vlkodlak, „že si musíš najít někoho v tvém věku, komu můžeš věřit, někoho, s kým se cítíš bezpečně a kdo může vědět... kdo jsi. Nepospíchej tolik vědět hned všechno."

Harry chvíli mlčel a pak tiše řekl, „Remusi, strávil jsem téměř osmnáct let s věcmi, důležitými věcmi, které mi nikdo kolem mě neřekl. Vím, že to není stejné, ale... ale já to potřebuju vědět. Je to o tom, kdo jsem, Remusi, a je tam toho tolik, co o tom nevím, o něčem, co je tak velkou částí mého já."

Natáhl se a vzal Remuse a Siriuse za ruku, cítil Remusovu ruku trhnout sebou na ten dotek, ale Sirius svou otočil a přitiskl jejich dlaně k sobě.

„Našel jsem lidi, kterým věřím tak, že to s nimi chci udělat. Prosím? Jenom... mohli byste to nezavrhnout hned? Přemýšlejte o tom chvilku."

Dal jim rychlý úsměv a pak pustil jejich ruce a vstal.

„Já teď půjdu. Prosím, promluvte si o tom a dejte mi vědět, jak jste se rozhodli."

„Harry, nepotřebujeme..."

Ale Sirius Remuse přerušil, než mohl dokončit větu.

„Uděláme to, Harry. Promluvíme si o tom."

Mladík se na ně usmál a pak Sirius vstal, aby ho doprovodil ke dveřím. Remus slyšel šepot, vstal také a zamířil ke dveřím do kuchyně – a spatřil Siriuse s hlavou skloněnou k Harrymu, tiše mluvil, ruce položené na ramenou mladšího muže. Harry přikývl a odpověděl mu, s odhodlanou tváří, ale tichým hlasem. Právě když se Remus chtěl odvrátit, uviděl, jak se Harry usmál a předklonil se - a rychle políbil Siriuse na rty. Remus cítil zježení vlčí srsti a potlačil nutkání stisknout ruce kolem Harryho krku. Sirius se narovnal a zdál se tím letmým polibkem vyvedený z míry, ale Harry se jen znovu usmál a odešel.

Remus zůstal stát na místě, zatímco sledoval, jak se Sirius zamračil na zavřené dveře a hrubě přejel rukou přes své tmavé vlasy - jasné znamení, že byl rozrušený. Pak se černovlasý muž otočil a trochu sebou trhl, když viděl Remuse ve dveřích, s nezaměnitelným výrazem hněvu ve tváři.

„Re..."

„Co to sakra bylo?"

„Nic. Já... "

„Proč jsi ho podporoval?"

„Já..."

„Je to směšné, Siriusi. Nebudeme o tom uvažovat. Neměl jsi mu dovolit, aby si myslel, že bychom... a od kdy se líbáte na rozloučenou?"

„On políbil mě - nevěděl jsem, co se chystá udělat a... chci, abychom zvážili jeho návrh."

Remus si byl jistý, že nemohl slyšet Siriuse správně, zíral na zvěromága, jako kdyby mu narostl roh uprostřed čela.

„Cože?"

„Remusi, přemýšlej o tom. Když si odmyslíš, že je synem Jamese a Lily..."

„Ale on je! Navíc je tvůj kmotřenec."

„Je také zmatený a potřebuje poznat tuhle novou část svého života..."

„Můžeme mu říct, že ho podporujeme a že jsme tady, pokud si potřebuje promluvit - a necháme ho najít si kluka a mít pořádný vztah..."

„Je to Harry Potter, Remusi! Nemůže to udělat takhle. Jakýkoliv vztah, který začne, se dostane na titulní stránky novin a homosexuální vztah... sežerou ho zaživa. Vzpomeň si na nás v jeho věku. Trvalo nám skoro rok jenom sebrat odvahu říct Jamesovi a Petrovi, že jsme spolu. Co kdyby celý náš milostný život byl jako senzace zveřejňován Denním věštcem, zatímco jsme teprve objevovali, co to znamená mít rád chlapy?"

Remus vydal jakýsi nespokojený zvuk - nechtěl uznat pravdu v Siriusových slovech. Pořád viděl Harryho, jak líbá černovlasého muže a jeho vnitřnosti hořely žárlivostí. Otočil se a vyrazil po schodech do ložnice, snažil se vytlačit ten obrázek ze své mysli, ale Sirius mu to neumožnil, v těsné vzdálenosti ho následoval a stále mluvil o mladíkovi.

„Remusi, opravdu chceš, aby objevil všechny ty věci ve špinavé uličce nebo v nějakém cizím bytě a s proměněným obličejem? Chceš příběhy o jeho nezkušenosti a neobratnosti převyprávěné jako drby v novinách - pro pobavení celého kouzelnického světa? My jsme měli štěstí. Mohli jsme se učit navzájem a v soukromí – on nemá nikoho, komu může věřit ani bezpečné místo k experimentování. Umíš si představit Ronovu tvář, když by si Harry přivedl domů chlapa? Ten blbec se pořád sotva podívá na nás... "

„Ne, Siriusi. Nechci a upřímně řečeno, jsem překvapený, že ty o tom dokonce uvažuješ. James by tě krvavě zabil..."

„James by mě nejdřív zkusil stáhnout z kůže a pak, jakmile by zvážil alternativy, řekl by mi, že mi věří, abych pomohl jeho synovi, že věří nám. A... poslouchal jsem Harryho, Remusi... přemýšlel o tom a chce to. Ano, byl jsem trochu překvapený a ano, ta kmotrovská záležitost mě zarazila, ale není tady pokrevní příbuzenství, a pokud bych bral tu práci vážně, není to o pomoci Harrymu, když ji potřebuje?"

„Nemyslím, že píchání jeho syna je přesně to, co měl Dvanácterák na mysli..."

„Možná ne, ale já nechci vidět Harryho zraněného nebo využitého. Chci, aby se cítil pohodlně a bezpečně se svou sexualitou... a pokud mu s tím můžu pomoct, pak budu uvažovat o tom, co žádal."

„Nechci Harryho zraněného o nic víc než ty, Siriusi, ale já... není to prostě správné."

Sirius zvedl hlavu a sledoval Remuse svlékajícího si šaty, jak se připravoval do postele – když ho zasáhla náhlá myšlenka.

„Náměsíčníku..."

Remus se tázavě ohlédl přes rameno, poznal ten svůdný tón hlasu.

„Co?"

„Myslíš, že je atraktivní?"

„Do prdele, Siriusi...!"

„Myslíš si to, ne? To je důvod, proč jsi tak naprosto proti tomu... protože myslíš, že by sis to mohl až moc užít... "

„Jdi do hajzlu!"

Sirius byl najednou tam – strčil ho zpátky na postel, rozkročil se nad ním a upřeně hleděl dolů na jeho růžovou tvář - s rostoucím úsměvem.

„Je to ono, viď?"

„Je moc mladý, cítím se jako zvrhlík, Siriusi."

„Ale to bys mohl překonat..." Zavrtěl svým pozadím proti Remusovu rozkroku a cítil rychle rostoucí vzrušení svého partnera. „Představ si to... to tělo, které by se třelo proti tvému..."

„Bože, Siriusi. Nech toho."

„Mladé tělo, nádherný pevný zadek..."

„Siriusi!"

Remus ho tlačil pryč, posadil se a zabořil hlavu do dlaní. Sirius se posadil, protože si poprvé uvědomil, že to nebylo jen o Remusově morálce a bezúhonnosti - bylo tady něco jiného ve hře.

„Reme? Lásko,..."

„Neříkej mi tak."

„Remusi, pro Merlina..."

„Nechci to udělat."

„Proč ne?"

„Je to špatné."

„To není ono. Řekni mi pravdu. Přitahuje tě Harry? Bojíš se, že k nám bude pak příliš připojený?"

„Bojím se, že ty k němu budeš příliš připojený."

Sirius se zamračil a Remus proklínal sám sebe, že opět umožnil druhému muži dostat se mu pod kůži a rozvázat mu jazyk.

„Co? Máš strach, že ho budu chtít?" Konečně ho zasáhlo porozumění a Sirius ovinul ruku kolem Remusových ramen. „Reme, bojíš se... že se do něj zamiluju nebo tak něco?"

Remus setřásl paži z ramen a vstal.

„Myslím, že budu dnes večer spát v jiné místnosti."

„Remusi, ne. Myslíš si, že tě opustím kvůli Harrymu? Jak... jak by tě to mohlo napadnout?"

Remus se otočil, oči mu blýskaly hněvem a frustrací.

„Protože jsi Sirius zatracený Black! Jakmile jdeš s Blackem, nikdy se nevrátíš – nebylo to tvoje motto? Protože jsi pořád zatraceně nádherný a můžeš mít koho sakra chceš. Protože to chceš udělat - chceš šukat mladého, krásného kluka místo starého, zjizveného..."

Jeho slova byla přerušena, jak Sirius popadl jeho košili a rozdrtil jejich rty proti sobě, síla polibku poslala oba muže do zdi za nimi. Ruce sevřely Remusovy žlutohnědé vlasy a hrubě jimi trhly, jak se Sirius odtáhl a zíral do jeho očí.

„Ty zatracený idiote. Od chvíle, kdy jsem konečně dostal odvahu tě políbit, nikdy jsem nechtěl nikoho jiného. Miluji tě, ty zasranej teplouši."

Remus zasténal a naklonil se, aby zabořil obličej do ohbí Siriusova krku. Hluboce vydechl, když cítil, jak Sirius tahá jeho košili ze zadní části kalhot. Ruce se posunuly na holá záda, sledovaly délku dlouhé jizvy, a Remus tvrdě kousl – označil si Siriuse, zatímco jeho prsty se přesunuly do poklopce druhého muže. Sirius zvrátil hlavu dozadu, jak Remus hodil jeho košili stranou a udeřil svým jazykem podél jeho klíční kosti - Sirius zalapal po dechu.

„Proboha, Náměsíčníku! Proč bych vůbec měl někdy chtít někoho jiného? Nikdo jiný mi nemůže udělat tohle, způsobit, abych se cítil takhle."

Remus zvedl hlavu, jeho ruce stahovaly Siriusovy kalhoty. „Jsem starý, Tichošlápku. Zjizvený, artritický... "

Siriusovy ruce vyletěly k jeho tváři a pevně ji sevřely, když na Remuse zavrčel, „Zatraceně krásný" - předtím, než ho hluboce políbil.

Remus hrdelně zasténal a otočil černovlasého muže, který dychtivě skopl kalhoty a opřel se o zeď. Remus políbil Siriusův krk, kousal lehce ušní lalůček před tím, než mu zamumlal do ucha: „Kdysi jsi mi řekl, že James se ti zdá hezký... Harry vypadá, jako by mu z oka vypadl."

Sirius se podíval přes rameno a sledoval Remuse rozepnout si poklopec a osvobodit tak svou erekci.

„Při pohledu na Jamese jsem nikdy neslintal, jako když se dívám na tebe. Merline, jsi nebe, Remusi. A teď strč tu zatracenou věc do mě, teď."

Remus chytil Siriuse kolem pasu a - s jedinou přípravou, kterou bylo plivnutí na ruku a rozetření slin po jeho ptáku – se tlačil dovnitř, do druhého muže. Sirius zalapal po dechu při tom drsném vstupu, ale to pálení vedlo k pulzování jeho penisu a on strčil zadkem do Remuse.

„Pohyb, sakra."

Remus se zasmál a začal do druhého muže vrážet, přirážel do něj tvrdě a rychle, ruka sáhla po Siriusovu penisu. Svíral ho v pěsti, napodoboval rytmus boků a brzy zaslechl Siriuse klít v obscénní sérii, když vyvrcholil okázale přes Remusovu ruku a na stěnu před sebou. Svírání jeho svalů dovedlo Remuse k orgasmu, vlkodlak téměř vyl potěšením, když znovu potvrdil svého druha.

O chvíli později leželi v posteli, Sirius přitisknutý k Remusovým zádům, s paží a nohou přehozenou přes vlkodlaka. Cítil Remusovo dýchání a zpevnil sevření, když políbil kůži pod uchem druhého muže.

„Jsem celý tvůj, Remusi," zašeptal a cítil, jak se jeho milenec pohnul. „Dvě války a Azkaban nás od sebe nemohly odtrhnout a nemůže to udělat ani Harry."

Remus zamumlal něco, čemu Sirius nerozuměl, ale než pomalu usnuli, posunul svou ruku, aby mohl proplést své dlouhé prsty se Siriusovými.

Konec kapitoly 3

< Kapitola 2       Kapitola 4 >

-)-)-)

Díky moc za komentáře ke druhé kapitole a opět - většina úvěru patří samozřejmě autorce, ale jestli se vám překlad líbí, dejte vědět :-) Nevím jak vám, ale mně se zamlouvá tenhle Harry i vztah mezi Remusem a Siriusem... a překládalo se mi to natolik dobře, že jsem přidala další kapitolku už po 4 dnech :-) Nicméně pořád platí, že oficiálně chci přidávat jednou týdně - i když se snažím aktualizovat co nejčastěji.