Manželství odsouzené ke zkáze - Kapitola 4

Překlad povídky Union of Doom od Steppenwoelfin. Přeloženo se svolením autorky.

-)-)-)

Kapitola 4

Harry následoval svého manžela dolů do sklepení. Konečně se Severus zastavil před dveřmi s obrazem hada ovinutého kolem paličky do lektvarů.

„Nenávidím svého partnera," řekl a dveře se otevřely, aby mohli vejít.

„Jsem si jistý, že heslo ti bude také vyhovovat," vrhl na Harryho pohled přes rameno, „změnil jsem ho včera kvůli tobě."

Harry ponuře zachovával své mlčení. V protikladu k tomu, co Harry čekal, bylo místo vkusně a pěkně zařízené s tlumenými barvami, především s hnědou, žlutou a šedou. Obrovský orientální koberec v tmavě zeleném odstínu pokrýval podlahu kolem krbu. Severus kráčel před Harrym.

„Moje koupelna a můj pokoj. Neopovažuj se vkročit do jedné z těchto dvou místností nebo do této, do mé laboratoře. Vlastně..." Trochu se naklonil a s hrozbou pohlédl do Harryho zelených očí, „...pokud tě v jedné z těchto místností chytím, budeš... velmi... velmi... velmi litovat svého prohřešku."

Harry mu pohled vzdorně opětoval.

„Ach. Vyhrožování manželovi. To by mohlo spadat pod domácí násilí, dokonce i v kouzelnickém světě," řekl odvážně.

„Můj manželi," řekl Severus s naprostým pohrdáním, „jednat se mnou drze je mimořádně hloupá věc."

Zamračeně si hleděli do očí.

„Tohle je místo, kde budeš bydlet, můj drahý Harry Pottere. Tvoje ložnice a koupelna. To by ti mělo stačit. Pokud si sem dolů přivedeš nějaké kamarády, budeš se s nimi bavit ve svém pokoji."

„Takže si sem aspoň můžu přivést své přátele."

Severus zvlnil rty.

„Bohužel. Nechceme, abys dělal nějaké scény, ne? Ředitel školy navrhl, že bych ti mohl povolit přístup do mé soukromé knihovny. Pokud bys mi v mých knih udělal nějaký nepořádek, Pottere, pak své svolení stáhnu a dokonce ani Brumbál by pak nemohl pro jedinečného Zlatého chlapce přístup do knihovny obnovit. No... miláčku..." ušklíbl se Severus, vyslovujíc „miláčku" s děsivým jedem, „toto je místo, kde budeme žít, dokud se nám nepodaří dosáhnout rozvodu. Když už o tom mluvíme..."

Vytáhl z jedné kapsy svazek papírů.

„Tohle, Pottere, jsou rozvodové papíry. Čím dříve porazíme Temného pána, můj manželi, tím dříve můžeme ukončit tuto otřesnou manželskou frašku. Těším se na chvíli, kdy je budeme moci poslat na ministerstvo."

Harry byl příliš nešťastný, než aby něco řekl.

„Laskavě se vždycky stravuj ve svém pokoji. Čím méně uvidím tvůj obličej, tím lépe."

„A co... ehm... ta... konzumace?" vyhrkl Harry.

„Naplníme naše manželství a vazbu přesně za dva týdny. Vzhledem k našemu vztahu budu muset té záležitosti pomoci několika lektvary."

„Pomoci?"

Severus si založil ruce na prsou.

„Myslíš si, že dosáhnu erekce někde v tvé blízkosti, Pottere?"

Harry zrudl rozpaky.

„Silně pochybuji, že se budeš cítit nějak zvlášť… nadšený... v mé přítomnosti, Pottere, nebo že bys ocenil násilný přístup. Lektvar vyvolávající vzrušení a lektvar pro potlačení bolesti by měly být dostačující. Tvůj mozek by měl stačit, abys přišel na to, kdo bude který konzumovat."

Zavládlo velmi nepříjemné ticho.

„Nepředpokládám, že jsi někdy měl pohlavní styk?" zeptal se náhle Severus.

Harry zavrtěl hlavou.

„Odpověz mi slovně, když s tebou mluvím," vyštěkl Severus.

„Ne, nikdy. A co ty?" zeptal se Harry směle.

Severus nebezpečně přimhouřil oči.

„Nemysli si, že si ke mně můžeš moc dovolovat jenom proto, že jsi se mnou spojený dvěma ubohými kousky pergamenu, Pottere," formuloval pomalu, jako kdyby mluvil s někým s omezenou schopností porozumění.

„A co mé lekce obrany?"

„Uvidíme později," řekl Severus znuděným tónem.

-)-)-)

Zprávy o jejich manželství byly neustále propírány ve všech novinách; huláci se na ně valili každý den. Harry napsal svým přátelům hned poté, kdy mu Severus ukázal jeho pokoje, aby jim tak dal skutečná fakta oproti těm zkresleným verzím, které zveřejňoval například Denní věštec. Huláci byli zraňující a vehementně Harryho uráželi, ale byl to Severus, který nesl hlavní nápor. Byl obviňován z pedofilie, obracení Harryho k Temné straně pomocí kletby Imperius a podobně. Nicméně paní Weasleyová napsala velmi laskavý dopis Harrymu i Severusovi a popřála jim štěstí a zdraví. Napsala také samostatný dopis Harrymu a ujistila ho, že Severus se o něj jistě postará, i když je „poněkud nedůtklivý a vznětlivý", a že mu může důvěřovat stejně jako třeba Hagridovi. Hermiona, Ron, Tonksová a Lupin byli rovněž podporující; spolu s řádem byli Brumbálem informováni o situaci a byli připraveni.

Hermiona a Ron mu poslali dlouhý povzbudivý dopis („rozhodli jsme se napsat tento dopis společně, protože Ron by určitě použil jeden z triků dvojčat k prokletí Snapea", „Harry, Hermiona je ke Snapeovi příliš shovívavá, když tě bude trápit, dej mi vědět a já si to s ním vyřídím, kamaráde!", „Rone, měl bys smazat ten řádek, který jsi právě napsal! Omlouvám se, Harry..."). Harryho dopis pobavil a strčil ho pod polštář. Přestože byli pár, zdálo se, že si stále užívají hašteření a dokonce ho vyjadřují písemně.

Lupinův list byl velmi milý a on podpořil paní Weasleyovou v tom, že Harry může důvěřovat Severusovi svým životem, a že si jistě brzy zvykne na Severusovy „zvláštnosti". Šťastnou poznámkou bylo, že on a Tonksová se velmi tiše vzali a toužili založit rodinu. Vyjádřil úlevu nad tím, že jeho lykantropie nemůže být geneticky přenesena, ale že by s dítětem přesto počkali kvůli příbuzenství Tonksové s Belatrix Lestrangeovou, který byla dost chladnokrevná na to, aby mohla krutě ublížet rodině své sestry. Lupinův dopis Harrymu nechtěně připomněl obrovské břemeno, které na něm leží. Porazit Voldemorta by znamenalo, že lidé budou moci klidně žít a méně se bát o své blízké.

Severus mezitím zacházel s Harrym, jako kdyby byl vzduch. Jednou, když si Harry četl v Severusově soukromé knihovně, vstoupil do místnosti Severus. Zahlédl Harryho, zkroutil rty a odešel tak rychle, jako kdyby místnost byla zamořena nějakým škodlivým plynem. Nicméně Harrymu oznámil, že by neměl mrhat časem sezením na zadku. Harry měl začít svůj výcvik pro pozici učitele obrany proti černé magii a brát lekce souboje se Severusem – a k jeho velkému zděšení s ním opět pokračovat v nitrobraně. Jeho jizva občas brněla a měl noční můry nebo rozmazané vize Voldemorta dávajícího svým Smrtijedům příkazy, které nechápal, nebo někoho ohrožujícího – nebo zabíjejícího lidi.

Druhý den po jejich svatbě byl Severus předvolán Voldemortem, který, jak Severus později hlásil Harrymu i Brumbálovi v jeho kanceláři, byl událostmi potěšen. Jak Brumbál předpokládal, Voldemort byl toho názoru, že Brumbál přijal takový drastický krok pro Harryho ochranu. Voldemort požádal Severuse, aby Harryho za Brumbálovými zády co nejvíce mučil a dostal mladého čaroděje k němu hned, jakmile najde způsob, jak obejít ochrany bradavického hradu. Byla jen škoda, řekl Voldemort, že Brumbál nedovolil Severusovi vzít svého nového manžela s sebou na setkání s cílem prohloubit jejich „známost", jak to Voldemort nazval.

Tak rychle ubíhaly dva týdny; Harry si brzy zvykl na atmosféru nevítanosti v Severusových pokojích a na skutečnost, že ačkoli je Severusovým manželem, pokoje rozhodně nejsou jeho domovem. Ale vůbec si nemohl zvyknout na myšlenku naplnění svého pouta se zachmuřeným mistrem lektvarů. Poslední den z těchto dvou týdnů spal Harry velmi špatně, v posteli se převaloval a házel sebou. Jeho panictví se mu zdálo dražší než kdy předtím. Nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že o něj přijde takhle. Jak den pokračoval, Harryho nervozita rostla. Hermiona a Ron mu k sedmnáctým narozeninám dali řetízek z bílého zlata, který si od té doby nevzal. Teď ale zjistil, že se ho dotýká celou dobu s myšlenkou na své přátele a ve snaze zůstat klidný. Zdálo se, že Severus s ním zachází s větší mrazivostí než kdykoliv předtím, dokonce mu nevěnoval ani pohled. V noci nakonec Severus zaklepal na Harryho dveře. Alespoň respektoval Harryho soukromí a nevešel dovnitř rovnou.

Harry otevřel dveře.

„Pojď," řekl Severus stručně.

Harry vyšel ze svého pokoje a následoval Severuse. Až se sem vrátím, nebudu už stejný, pomyslel si Harry. Hrdlo se mu svíralo, jako by tam měl bouli. Severus ho vedl do své ložnice. Byla stejně elegantně zařízená jako ostatní pokoje, se stylovým dřevěným nábytkem a prostornou postelí s nebesy, jejíž povlečení mělo stejnou perleťově šedou barvu jako šaty, které měli na svatbě.

Harrymu se třásly nohy. Žádná z nebelvírských vlastností mu nemohla pomoci s tím, co bylo před ním. Ostatně kolejní hodnoty pro něj už dávno přestaly být důležité. Severus na něj pohlédl.

„Myslel jsem, že ti dám uklidňující lektvar, ale to by se ti chtělo spát. Nehodlám být obviněn z toho, že jsem tě omámil a zneužil, takže použiju výrobek se znecitlivující složkou, až tě připravím na penetraci. Pokud budeš navzdory tomu znecitlivujícímu prostředku cítit bolest, řekneš mi to a okamžitě zastavíme. Udělám, co je v mých silách, abych zajistil, že to pro tebe bude bezbolestné a použiju ochranu," řekl a jeho hlas byl studený jako vždycky. „Kouzelnický svět je odkázaný na kondomy stejně jako ten mudlovský."

Harry přikývl.

„Posaď se."

Harry poslechl a sedl si do nohou postele. Severus na něj vrhl temný napjatý pohled a přešel k prádelníku. Vytáhl lahvičku.

„Vypiju tohle a počkáme pět minut."

Harry slabě přikývl. Severus vypil lektvar. Pro Harryho bylo snadné uhodnout, že by Severus díky němu měl dosáhnout vzrušení. Severus odešel z místnosti, pravděpodobně připravit se psychicky i fyzicky na to, co na ně čekalo.

Pět minut, jenom za pouhých pět minut, nemůžu to udělat, nemůu tohle snést, je to horší než všechno, co jsem zažil, skoro horší než ta noc, kdy jsem viděl Cedrika Diggoryho umřít, ach bože, co mám dělat? jsem v pasti v manželství bez lásky a musím dovolit muži, který mě nesnáší, aby si mě vzal...

Severusův hlas prorazil jeho zoufalé myšlenky, bez sebemenšího zvuku znovu vstoupil do místnosti.

„Sundej si kalhoty a spodní prádlo a lehni si na břicho."

Harry mechanicky poslechl. Ruce měl zpocené.

Složil své oblečení a lehl si na postel, jeho nahý zadek a nohy byly vystaveny. Ještě nikdy předtím se necítil tak zranitelný a znechucený. Severus si klekl za něj a Harry slyšel, jak si rozepnul a shrnul kalhoty. Cítil ruku na kříži, přitiskla ho k matraci. Zoufale se začal modlit za sílu. Chtělo se mu zvracet. Málem vykřikl, když mezi jeho hýždě bylo vetřeno něco studeného. O chvíli později přišel o svou nevinnost.

Severus se ho zmocnil rychle a Harry pod ním zůstal tuhý. Několik vteřin se nehýbal, čekal, až si Harry zvykne. Pak se rázně začal pohybovat se záměrem mít to za sebou tak rychle, jak to bude možné. Po několika minutách přišlo neradostné vyvrcholení – neurčitý pocit rozechvění, technicky to byl orgasmus, ale nic jiného. Zanechalo ho to s nemocným pocitem v žaludku. Harry byl během celého toho utrpení úplně tichý, s prsty zarývajícími se do polštáře pro podporu a s tělem ztuhlým a neochotným. Když se z něj Severus vytáhl, unikl mu potlačovaný vzlyk. Byl to žalostný a osamělý zvuk v té velké místnosti. Severus vstal z postele. Sklonil se a krátce se dotkl Harryho ramene. To mu vyneslo prudkou reakci.

„Nedotýkej se mě!" řekl Harry přiškrceným hlasem.

„Prosím, oblékni se a jdi zpátky do svého pokoje," řekl Severus, tón jeho hlasu byl plochý a mrtvý. Odešel do koupelny a nechal tak Harryho, ať si dělá, co chce. Harry vyskočil z postele, s obtížemi se dostal do spodního prádla a do kalhot a utekl. Okamžitě zamířil do sprchy a stál pod prudkým proudem vody nejméně půl hodiny, cítil se špinavý a ponížený. Z hrudi mu unikaly vzlyky. Drhl své tělo, dokud jeho kůže neprotestovala bodavou bolestí a rudnutím. A opakovaně použil mýdlo na tu část, kde byl okraden o svou neposkrněnost.

Necítil žádnou fyzickou bolest. Severus byl rázný, ale opatrný. Ticho v průběhu toho aktu bylo ale zdrcující dost. Nejhorší byl ten chladný mrtvý pohled na úzké bledé tváři jeho manžela, tvrdost vyrytá v jeho rysech.

„Už nikdy," zašeptal Harry, „nikdy nikomu nedovolím udělat mi to znovu."

Vylezl ze sprchy. Podíval se na svůj levý kotník a viděl, že tmavě červený kroužek zmizel. Přál si, aby tam stále byl.

„Už nikdy."

Konec kapitoly 4

< Kapitola 3       Kapitola 5 >

-)-)-)

Poděkování za komentáře k překladu předchozí kapitoly patří em, saxí, Saskye, anneanne, Blesk, Máje, keishatko, kali, Erumoice, silvince, Nade, raven9 a bacil. Tohle byla opravdu neveselá a traumatická „konzumace“ a můžu prozradit, že naše hrdiny ještě pěkných pár perných kapitol čeká… Další přeložená kapitola bude o něco později (vzhledem k mému brzkému týdennímu pobytu mimo domov) - do 14 dnů.